Minulý týden začala výstava motýlů v pražském skleníku Fata Morgana v Tróji. V sobotu jsem tam byl se svou Dílnou, vyzbrojen Nikonem V2. Podělím se o pár praktických zkušeností.
Tak především, výstava začala 9. dubna a bude letos déle než obvykle, až do 12. května. Otevřeno tam mají denně kromě pondělí, v dubnu od 9 do 18, v květnu až do 19 hodin. Je dobře tam jít čím víc ráno tím líp a samozřejmě, ve všední den je tam méně nabito. Kolem poledne je to tam letos až protivně husté, rozkřiklo se to.

Co tam je: Skleník Fata Morgana je super. Podrobný popis je zde, já bych to tak botanicky neuměl: laicky řečeno má tři části, nejatraktivnější je ta střední se simulovaným pralesem. V době výstavy motýlů se sem dovážejí kukly, které se před vašima očima klubou a vylézají z nich motýli. Ti pak volně poletují po skleníku, nechají se fotit, občas někomu sednou na hlavu nebo na košili a hlavně – partneři se hledají aby mohl jít život dál a brzy na to motýli svou třepotavou část života končí.

Fotograficky zato – sám ten prales je úžasně fotogenický a s motýly ještě víc. Těch je tu spousta a zdá se, že nevědí co je plachost, takže se k nim dostanete opravdu hodně blízko.
V tropickém skleníku je samozřejmě vedro a hodně vlhko. Svlékněte se do košile, u vchodu je šatna. Určitě se vám zapotí optika. Nemá smysl ji cídit. Vyplácí se položit si foťák na radiátor, ten není tak rozhicovaný, aby přístroj poškodil. U vchodu mají něco jako fén, ale je u toho nával. Vyplatí se jet sem s foťákem pod bundou – dřív se ohřeje na provozní teplotu. Vlhka se nebojte, nestalo se, že by co já zažil foťák poškodilo – a chodím sem každý rok. Úspěšně si tu vyzkoušíte makro – lze vzít i stativ a makroblesky, pokud to děláte na vážno. Já to fotil Nikonem V2 a jeho setovým objektivem 10-30 mm (ekv. 27 – 80 mm). Světelná hladina samozřejmá závisí na počasí, ale i při sluníčku je uvnitř té minidžungle docela tma, takže to chce zvednout ISO. Vyplácí se jít s korekcí hodně do mínusu. Je tu vlhko, listy se lesknou a i když je fotka pak hodně tmavá ty lesky dají obrázku zajímavou náladu. Pokud se chcete pokusit o makro (kompakty umožní jít až na 1 cm s supermakru), pak nezapomeňte, že je hloubka ostrosti velmi malá. Někdy se vyplatí ostřit ručně a doostřovat to pohybem těla, samozřejmě ideální výbava jsou makrosáňky na stativu- takové sáňky nabízí Hudla.cz za 1500 Kč.


Jak se choval Nikon V2 Víte, že je to nová generace mirrorlessu, snímač 14,2 mega efektivně, obrázky 4608 x 3072 pixelů, CMOS velký 13.2 x 8.8 mm , což je asi tak půlka 4/3 formátu, respektive čtvrtka full frame políčka. Prodlužovací faktor je 2,7x. Výměnné objektivy mají speciální bajonet. Hledáček je elektronický s 1,4 megapixely, třípalcový pevný displej má 921 tisíc pixelů. Snímání v sérii až 15 fps, ISO až 6400. Procesor je Expeed 3A a zápis je na SD karty. Přístroj je velmi lehký (338 g) a malý (107,8 × 81,6 × 45,9 ).

Zatím co jsem s ní fotil mi připadá příjemný do ruky pohotový a rychlý ve všech ohledech. Má poněkud nevýrazné barvy, prospěje mu korekce do mínusu. Na ukázkách (jsou neupravované) je jednička bez korekce, ale zpravidla jsem jel na -2/3 anebo dokonce 1 1 / 3 do mínusu (číslo 4). Docela se vyplácí fotit sériově i statické obrázky – vycházejí tu docela dlouhé časy i při vyšším ISO a v sérii roste pravděpodobnost, že snímek udržíme.

Ukázky:
Jsou neupravované, nedoostřované. Číslo 2 je fakt motýl či můra, má to nožičky a momentálně už to nebylo živé. 9 a 10 je skrz sklo líhně, 11 - tak posedávají na lidech... a tak končí (číslo 12).

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12