Během prázdnin je dobrá příležitost vyzkoušet si zástupce nikonského vodníka, přístroje schopného fotit pod vodou a přežít pády na tvrdé. Že přežije ponor i pády jsem nepochyboval, ale jak fotí?

Jaký je a komu je určen
Parametry jsou úctyhodné. Šestnáctimegový kompakt s BSI-CMOS snímačem a pětinásobným periskopovým stabilizovaným objektivem s ekv. 28 – 140 a světelností F3.9 – 4.8. Pevný displej je třípalcový OLED s 614 tisíci body (pro méně poučené čtenáře: BSI CMOS je nejmodernější typ snímače, OLED taky nejmodernější typ displeje, periskopový objektiv znamená, že jeho optický systém je uvnitř zalomen jako u periskopu, takže při zoomování z děla přístroje nic nevystupuje). Přístroj má v sobě GPS na určení polohy a informuje o nadmořské výšce či hloubce ponoru. Dokáže se ponořit do 18 metrů (brrr...) a přečká pád z dvou metrů na beton. Wi-fi připojení komunikuje s chytrými telefony a video je 1080 HD.


Přístroj má sympatický design. Jeho přední část je kovová, zbytek kompozitový. Na boku mě na první pohled zaujalo kolečko, kterým se otevírá prostor pro baterku a SD kartu a výstupy USB a micro HDMI. Působí až titěrným dojmem a nepoučený člověk by od něho asi nečekal tak velkou odolnost. Při pohledu na něho jsem si vzpomněl na první Range Rovery, terénní auta, s nimiž můžete vést ženu do divadla, jak prohlašovaly tehdejší inzeráty. Je to elegantní přístrojík, který snese střet s běžnou nepřízní světa, zejména na cestách a v terénu.

Ovládání a menu Přístroj se zapíná zapuštěným tlačítkem na horní stěně – je prakticky nemožné ho zapnout omylem a náhodou. Vedle je spoušť. Ovládací prvky jsou na zadní stěně. Nahoře je kolébka pro zoom, směr nahoru delší ohnisko, dolů kratší, to mi trochu dělalo potíže, nevím proč ale logičtější by mi připadal opak. Vpravo od něj je spoušť videa.


O patrno níže je přepínač snímání / prohlížení. Je to v podstatě naprostý automat a přepínání režimů umožňuje volbu mezi automatickým a ještě víc automatickým režimem, nicméně obrázku lze pomoci tlačítky na čtyřcestném voliči o patro níže: vpravo korekce expozice, nahoře blesk, vlevo samospoušť a dole makro. Úplně dole je tlačítko pro menu a koš na mazání fotek. Na levém boku (z pohledu fotografa) je dvojice tlačítek – horním zapneme mapu spolupracující s GPS (šikovné) a dolním zapínáme „klepací ovládání“ -počítá se s tím, že pod vodou nebo v rukavicích je pohodlnější přístrojem zamávat a on udělá, co potřebujeme. Jistě je to užitečné, já tomu na chuť nepřišel, asi jsem nepracoval v dosti ztížených podmínkách.


Ovládání je ostatně minimalistické, je to plný automat, můžeme si volit režim totální automat (s ikonkou srdíčka), dále scénické režimy, efektové filtry (změkčení, zvýšení kontrastu, hi a low key a selektivní barva) a inteligentní portrét. Když ale přepneme na auto, stiskem tlačítka MENU lze leccos nastavit. Mimo jiné i rychlé efekty, což je aplikace efektových filtrů na již hotové snímky.Při snímání to ale hodně zdržuje, radím - vypnout.

Jak se s ním fotí
Displeje OLED na rozdíl od tradičních LCD vyzařují ze svých pixelů světlo (LED – Light Emiting Diode, diody vydávající světlo). Ovšem na sluníčku jsou s tím potíže. Ví pánbůh, že jsem nebyl v hloubce 18 metrů, ale i metrový ponor do jezírka na zahrádce hodně zastřel pohled na displej, takže jsem naše kapříky fotil spíš po paměti. Pro praxi: k přístroji se dodává pevné poutko, abyste ho měli na zápěstí. To je poněkud krátké, doporučuji to pořešit, protože to krátké poutko omezuje ovladatelnost. Přitom poutko je nutné zvláště při focení pod vodou, protože přístroj je vpředu kovový a tudíž hladký a nemá žádný úchop.

Přístroj jsem vyzkoušel i v průtrži mračen: objektiv má speciální krycí sklo odpuzující kapky. To je velmi důležitá vlastnost, protože při vodních hrátkách jsou kapky velký nepřítel kvality fotografií. Nuže, kapky se při tom lijavci vytvořily, ale šly velmi rychle a snadno odstranit (a rychle vznikly další, ale za to mohl lijavec a ne Nikon). Na ukázce je vidět, že nějaké kapky přece jen ulpí.


V automatickém režimu přístroj všechno dobře zvládal. Objektiv se rozumně chová i v protisvětle (viz ukázku č. 9) a za dobrého počasí odvádí překvapivě kvalitní práci. Ukázka je výřez 100% - po aberaci ani stopy.


Má ovšem čip 6,17 x 4,55 mm velký a to se při 16 Mpx projeví na šumu. Ten je dosti patrný za špatného světla vždy, při 400 ISO je únosný, pak je ovšem vidět. Ve specifikacích se píše, že hodní hranice je 3200 ISO, ukázky 15 a 16 byly pořízeny při 3200 ISO a v nabídce menu 3200 ISO normálně najdeme. Pak je ovšem šum značný. Na ukázce je zobrazení 1:1 z obrázku při 1600 ISO.


Přístrojem byly pořízeny i fotky podmořské, výsledky jsou velmi dobré (ukázka 11) a co je obzvlášť potěšující je zvládání dynamického rozsahu – že je na ukázce č. 1 jen malý přepal na čepičce vybízí... ke smeknutí čepičky. Oproti modelu AW100 dostal přístroj stabilizaci objektivu a nějaké maličkosti, jako je sledování objektu a zaostření na obličej. Model AW 100 se ještě dá sehnat, cena se pohybuje kolem šesti tisíc, stodesítka je za sedm a půl. To jen pro informaci, přemýšlení nechám na eventuálních zájemcích.

Shrnutí
Nikon Coolpix AW 110 je výkonný obrazový zápisník, vhodný pro práci v drsném prostředí. Nevadí mu voda ani prach, mráz i hloubka do 18 metrů. Je plně automatický, dobře ovladatelný. Snímky pořízené za špatných podmínek budou poněkud syrové vinou šumu.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon AW110.