Zatímco ve fotoaparátech hraje Sony první ligu, v mobilech se do popředí nedere. Nicméně jeho modelová řada Xperia je výtečná a za pozornost stojí i model XZ2. Model je to z letošního února, velký je 153 x 72 x 11 mm s 5,7 palcovým (84 mm) displejem 1080 x 2160 pixelů. Procesor Qualcomm Snapdragon 845 oživuje Android 8.0 Oreo. Má 64 GB vnitřní paměti plus slot na microSD až 512 GB. Baterka je vestavěná 3180 mAh, konektor USB C.



Fotoaparát je osvědčený IMX400 ExmorRS neboli Motion Eye Camera. Pracuje s 1 / 2,3 palcovým čipem, na něm je naskládáno 19 milionů fotodiod velikosti 1,22 mikronu, jde tedy o stejný modul, který byl už v modelu XZ1. Týž modul se objeví v létě v modelu XZ2 Premium, kdy bude doplněn ještě černobílým fotoaparátem do duálního komba. Dodejme ještě, že jde o vrstvený čip doplněný rychlou RAM pamětí, usnadňující přenos dat – proto je přístroj schopen neuvěřitelného zpomaleného videa 960 oken za vteřinu. Objektiv nemá optickou stabilizaci, spoléhá se tu na stabilizaci elektronickou. Objektiv má světelnost F2.0 – ne snad, že by na tom zas tak moc záleželo, ale publikum má rádo čísla a světelnost pod 2 se mu líbí, fyzické ohnisko 4,4 mm, ekvivalent ohniska po přepočtu na plnoformát je 25 mm, tedy velmi slušný širokáč. Hodně péče bylo věnováno ostření, zde je hybridní systém, kdy spolupracuje laser, diody pro analýzu fázového posunu jakož i analýza kontrastu, to vše doplněno prediktivní metodou (systém odhaduje směr ostření). Vyvážení bílé se nastavuje infračerveným senzorem. Do systému je zařazen procesor Bionz, známý v velkých fotoaparátů Sony, díky čemuž je deklarována citlivost až 12800. Sekundární fotoaparát je pětimegový, světelnost F2.2 na 1/5 palcovém čipu.

Ovládání a menu
Sony se hrdě hlásí k tradici výrobce fotoaparátů, takže i jeho fotomobily mívají dedikované fyzické tlačítko spouště – je na opačné straně než ovládání hlasitosti – toto podlouhlé tlačítko v režimu foto slouží jako ovládání zoomu. V základním nastavení snímá fotografie v rozlišení 17 MP v poměru stran 16:9, plných 19 MP je třeba nastavit pro poměr 4:3. Lze jít i na nižší rozlišení 12 mega v obou variantách poměru stran, nižší rozlišení přístroj neumožňuje. Má dva fotografické režimy, automatický a manuální, dále pak video a speciální efekty.

Automatický režim je výchozí. V tomto režimu lze exponovat tradičním tlačítkem v ploše displeje nebo dedikovaným fyzickým tlačítkem – to lze nastavit tak, že při vypnutém přístroji stiskem této spouště fotoaparát aktivujeme a podle toho, jak ho nastavíme, buď ho zapneme, anebo zapneme a následně exponujeme. I v tomto režimu máme k disposici setup, tedy nastavení pod ikonou ozubeného kolečka. Zde se dostaneme k samospoušti, lze ale ovlivnit barvu a jas, samozřejmě nastavit velikost a poměr stran obrazu. Zajímavou funkcí je prediktivní záznam – pokud je zapnutý, přístroj při detekci rychlého pohybu exponuje ještě před domáčknutím spouště a nabídne z vyrovnávací paměti uložené fotky. Defaultně je tu ukládání záznamu o poloze (souřadnice GPS). Právě tak defaultně je tlačítko pro hlasitost použito jako ovládání digitálního zoomu, lze ale ho použít jako druhou spoušť (pokud by si někdo takovou výstřednost přál). Vzhledem k tomu, že přístroj má slot na kartu, v tomto menu lze volit úložiště, buď vnitřní nebo kartu.



Samo fotografování je v tomto režimu bezproblémové. Klepnutím lze zvolit místo, kde se nastaví rovina ostření a expozice – a pokud udržíme pod prstem tento bod, tahem dolů ovlivníme expozici do mínusu a tahem nahoru do plusu. Pokud jde o přední fotoaparát pro selfíčka, je třeba se dívat do místa v blízkosti reproduktoru. Gestem dlaně s roztaženými prsty dosáhneme expozice v režimu samospoušť.

Zoom je digitální, zde jsou jeho stupně:




V manuálním režimu máme k disposici nastavení vyvážené bílé, korekci expozice, citlivost a nastavení bílé. Lze tady také nastavit ručně rovinu ostření. Setup nenabízí oproti automatickému režimu mnoho dalších možností, je tu HDR a vylepšování pleti. To HDR nemá žádný velký efekt, podezírám Sonyho, že prolínání expozic defaultně používá pořád, i bez nastavování. Co ale tady postrádám je RAW režim. Ten by si takto hardwarově vybavený přístroj jistě zasloužil. Aplikace fotoaparátu jsou fakticky efektové doplňky.



Především je to Rozostření pozadí. Při jeho použití se v obvyklé složce DCMI vytvoří podsložka XPERIA – BACKGROUND DEFOCUS a teprve v ní nalezneme obrázky s nimiž jsme takto laborovali. Motiv který má být ostrý před focením musíme označit prstem, pak se exponují dva obrázky za sebou a následným posunem posuvníku volíme míru rozostření pozadí. Nápověda na obrazovce nabádá, aby popředí bylo do 40 cm a pozadí nad 5 metrů.



Silnější bokeh:



Efekt Augmented Reality je vázaný na souhlas s podmínkami firmy Unity. Je třeba stáhnout software, stažení je spojeno s tak intenzivní šikanou, že přesahovala míru mé odolnosti a je hrůznou ukázkou, kam se svět opředený zákazy a regulacemi řítí.

Kreativní efekty jsou standardní, na tomto poli byl Sony vždycky aktivní a efektivní, právě tak v oboru plynulého panorama. Tady je třeba pochválit, že při snímání panorama v režimu fotoaparátu drženého na výšku je výška panorama (tedy jeho kratší strana za předpokladu, že pořizujeme panorama na šířku) větší než výška standardního obrázku 7182 x 3456 pixelů. V nabídce jsou i kreativní filtry,ty jsou standardní, příjemné – tohle Sony výborně umí.

Jak se s ním fotí
Program line neboli průběh nastavení času a citlivosti je lineární, to znamená, že při poklesu světelné hladiny plynule prodlužuje expoziční dobu a mírně navyšuje ISO ze standardní hodnoty 40 nebo 50. Při dalším poklesu se snaží držet rychlost závěrky 1/100 a ISO stoupá na 1000. To je v algoritmu hranice, poté už se prodlužuje i doba osvitu až po hodnotu 4000 ISO a 1/8 vteřiny.

Citlivost v ISO je nastavitelné až na hodnotu 12800. To je ovšem kvalitativně hodně problematický výstup, nicméně pro účely k nimž se mobil používá, sociální sítě apod. je naprosto dostatečný. Přísnější kritéria snese ISO 1600, výše už záleží na míře otrlosti.



Volit můžeme mezi 19 a 12 MP. Je značný rozdíl v datovém objemu – skoro dvojnásobek, více detailů ale 19 MP fotka nepřinese. Displej je podivně barevný, fotky vypadají hodně červené, nicméně výsledek je věrný, barevně neutrální. Video má rozlišení maximálně 2160p/30 fps, za což bude tento fotoaparát smýkán za ocasem koně. Nicméně funkce 960 oken za vteřinu je naprosto boží. Aktivuje se jako normální video, natáčí normální záběr a pak dalším klepnutím na ikonu spouště se spustí ten kulomet a zachytí zpomalenou sekvenci. Pak natáčí dál normální video. Není zcela jednoduché se do správného momentu trefit, ale jde to.

 

Plus
Příjemně barevný obraz
Zábavné kreativní filtry
  Mínus
Absence optické stabilizace
Jen jeden fotoaparát
Nemá RAW

Ukázky:

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20