Dnes zahajuju něco jako mini-fotoškolu. Prohřešek proti tradici Digineffu to není – fotoaparáty v mobilu tu recenzuju už dávno, naposledy to byl Huawei P10 a tahle novinka mi jistě příště poslouží i jako prezentační aparát - zde uvedené fotky jsou z iPhonu. No a navíc máme jako téma průběžné soutěže člověka viděného mobilem, ani to není náhoda, protože právě tenhle Huawei to umí moc dobře.

Specifické vlastnosti a jak jich využít
Pro mobil je typický objektiv s pevným ohniskem a velkým dotykový displej. Oproti tomu fotoaparát mívá zoom a jeho displej je vždy menší, eventuálně má elektronický nebo optický hledáček. Ty dvě základní vlastnosti mobilu mají zásadní význam pro styl, jakým fotíme.

Pevné ohnisko má svoji velkou výhodu v tom, že je… pevné. My si rychle zvykneme dívat se kolem sebe v tom úhlu, v jakém svět vidí objektiv našeho mobilu. Právě to je – obecně vzato – výhoda pevných ohnisek: tříbí fotografické oko. Zoomové objektivy vedou k lajdáckému vnímání. Něco vidíme a řekneme hele a honíme to pak zoomem, aby se nám to vešlo do záběru. S pevným ohniskem jsme svázáni a vnímáme svět jinak.

Další podstatná vlastnost je široký úhel záběru. Citovaný Huawei P10 má objektiv s ekvivalentem f=27 mm. To je značně širokoúhlý objektiv a v klasických dobách fotoreportéři často používali „osmadvacítku, tedy objektiv s 28 mm ohniskem. Úhel je dostatečně široký, avšak tolik ještě nezkresluje: kratší ohniska neúměrně zvětšují hlavy oproti tělu a také vedou k nehorázně skáceným svislicím. Pro živou fotografii je ta sedmadvacítka skutečně ideální.

Obraz komponujeme na displeji. Fotoaparáty se svými třípalcovými displeji mívají potíže na sluníčku, nedejbože na slunci a na sněhu – pak na nich vidíme starou pentli. Displeje mobilů mají obvykle pět a něco palce a obraz je zřetelný i na jasném světle.

Nejen to. Tradiční fotoaparát vede k nešvaru s vážnými důsledky: nemístně preferujeme střed obrazu. Díváme se bezděčně jakoby skrz fotoaparát – a právě tak bezděčně umisťujeme motiv do geometrického středu a nevnímáme okraje. Pak se stane, že naše kompozice je středová a ze stran lezou do obrazu věci, které tam nemají co dělat. Pak se musíme cvičit v zkoumání okrajů obrazu a vyhánění motivu z centra. Na mobilu do jde snadněji. Na velkém jasném displeji vidíme obraz jaksi v celistvosti a nemáme sklony dávat přednost středu. Nicméně i tak je dobře komponovat na celou plochu obrazu! Mobil nemobil, centrum obrazu by nadále mělo být tabu a na okrajích obrazu jsou kritická pásma.

První závěr:
Cvičme se ve vnímání, odkud kam vidí náš mobil a hlídejme kraje, aby přes ně nelezlo do záběru to, co tam nemá dělat. Někdy (velmi často) jde o pár centimetrů se pohnout dopředu méně často dozadu). Například tenhle záběr ze židovského hřbitova v Třebíči:



Posun dopředu nás zbaví cesty nahoře vlevo:




Mobil nemá skoro žádné ovládací prvky (tedy: má, všelijak poschovávané, ale o nich příště). Zvláště pak budeme ze začátku postrádat korekci expozice. Často se stane, že padneme na motiv světelně hodně nevyrovnaný. Tady to dopadlo dobře, díky mlze:



Opačný případ, tóny jsou nevyrovnané, ale dá se toho využít - krajina a les jsou tu jako silueta:



Ale jindy to dobře dopadnout nemusí. Tady máme lednový východ slunce u nás za vsí:



Nebe je beznadějně vypálené! Beznadějně? Máme dotykový displej. Stačí klepnout na jasné místo na obloze a obraz výrazně ztmavne: expozice se přizpůsobí místu, na něž jsme klepli.



Mnohé mobily dokonce nabídnou režim volného ztmavování a zesvětlování: klepneme na místo v obraze, objeví se cosi jako čtvereček a vpravo od něho táhlo, nahoře plus, dole mínus – a tahem prstu obraz zesvětlujeme a ztmavujeme.

Shrnutí:
Mobil má určitá omezení, ale ta snadno převrátíme ve výhodu. Naučíme se dívat na svět jako on a eventuální problémy s expozicí řešíme – ťuknutím prstu.

Závěrem si ještě připomeneme silné a slabé stránky mobilu.
Vezmu si příklad z Robinsona Crusoe a jeho slavného seznamu výhod a nevýhod. Začnu výhodami:

  • Mobil máme obvykle u sebe, je malý a lehký.
  • Je nenápadný.
  • Když fotíme na veřejnosti, lidé jsou k mobilu více shovívaví než k fotoaparátu. Neberou ho vážně.
  • Moderní fotoaparát v mobilu mívá vysokou světelnost kolem F2.0 a úhel záběru značně širokoúhlého objektivu cca f=24 mm.
  • Jednoduché dotykové ovládání je tu samozřejmost.
  • Typické rozlišení 12 Mpx je víc než dostatečné
  • Díky připojení jsme v kontaktu se sociálními sítěmi a dalšími prostředky komunikace.

Teď se podívejme na nevýhody

  • Jeho objektiv má pevné ohnisko, eventuální zoom je digitální a vede k pochybné kvalitě
  • Obraz má malý dynamický rozsah a jasná místa se snadno přepálí
  • Krátké ohnisko má za následek velkou hloubku ostrosti, to může být i na závadu

Toto jsou ovšem velmi běžné vlastnosti, každý to známe. Rád bych s ale jako velmi častý uživatel fotomobilu na věc podíval zevrubněji - a tomu slouží tahle fotoškola. Příště zaase ve středu.