Jde o mobilní telefon provozovatelný v pásmech GSM / HSPA / LTE. Dodává se v provedení jedné nano Sim nebo duální nano SIM, tělo je odolné proti pocákání - certifikace IPX3, čili opatrné pocákání, nikoli ponoření. Provedení je precizní, bez znatelných přechodů skleněných a kovových částí, za zmínku stojí čtečka otisků prstů na přední stěně. Procesor má osmijádrový HiSilicon Kirin 960, oživuje ho OS Android 7.0 Nougat. Grafický procesor je Mali-G71 MP8 Má 4GB RAM a vnitřní paměť buď 32 nebo 64 GB plus microSD až 265 GB – používá druhý slot pro SIM. Displej IPS-NEO LCD s 16 miliony barev má 5.5 palcovou úhlopříčku a rozlišení 1440 x 2560 pixelů, významná změna oproti modelu P10. Chrání ho Corning Gorilla Glass 5, tedy to nejlepší co je dnes na trhu. Baterka je vestavěná 3750 mAH. Rozměry jsou 153.5 x 74.2 x 7 mm, váha 145 g. Je vybaven wi-fi s NFC (párování dotykem), Bluetooth, satelitní navigace bere data ze systémů A-GPS, GLONASS, BDS nebo GALILEO.



Silnou zbraní je osvědčený duální fotoaparát na zadní stěně, signovaný prestižním logem Leica. Oba mají shodné ohnisko 3,95 mm a světelnost F1.8, ekvivalent plnoformátového přístroje 27 mm. Specialitou tohoto řešení je různý přístup ke zpracování obrazu - jednotka umístěná blíže je středu těla vytváří černobílé obrázky, jednotka blíže k okraji barevné, přičemž obě spolupracují a ta černobílá posiluje jasovou složku a přispívá k vyšší kvalitě obrazu. Obě jednotky se ale liší i rozlišením, černobílá má 20 Mpx, kdežto barevná má 12 Mpx a stabilizaci. Jde o jiné objektivy než jaké najdeme v modelu P10, jde o vysoce světelné objektivy Leica Summilux. Rozdíl v rozlišení naznačuje zvláštnost tohoto řešení. Aby se dosáhlo spolupráce obou kamer, je třeba sofistikovaného převzorkování. Nezůstává při tom: současně dochází k HDR procesu, kdy se snímá sled obrázků s různou expozicí a následně se spojují do výsledného obrazu s vyrovnanými jasy a stíny. Velký rozdíl v rozlišení ve prospěch černobílé kamery vede k závěru, že přednost má jasová složka a barevná kamera že dodává informaci o barvách. Nesmíme zapomenout na přední selfíčkovou kameru, ta je osmimegová se světelností F1.8.



Ovládání a menu
Ovládání je tradiční. Ovládací prvky jsou vyvedeny do horní části pravého boku, je tu kolébka na ovládání hlasitosti zvuku a malý, jemně vroubkovaný vypínač.

Po zapnutí se na spodku ikony odleva pro vstup do galerie pořízených obrázků, spoušť fotoaparátu a ikona kamery - zde se přepíná na video a zpět; o řádek níže najdeme obvyklá ovládací tlačítka, odleva trojúhelníček, kolečko a čtvereček, trojúhelník znamená krok zpět, kolečko je návrat domů a čtvereček ukáže miniatury otevřených obrazovek. Ikonka se šipkou aktivuje PRO režim, kdy je možno nastavit celoplošné měření expozice, se zdůrazněním na střed a bodové, dále pak ISO, časy, korekci expozice, režim autofokusu (jednorázový, průběžný a ručně nastavitelné ostření) a vyvážení bílé. Nahoře pak je zleva ovládání blesku, funkce Minimální clona (rozostření pozadí), režim Portrét, nastavení živosti barev (standardní, živé, tlumené) a barevné filtry, standard uprostřed a kolem je nabídka osmi variant. Zcela vpravo je přepínání přední a zadní kamery. Na ukázce je rozhraní v režimu černobílého snímku:



Když přístroj držíme vertikálně, tedy na výšku, z levého okraje tažením prstu vysuneme nabídku režimů - tedy běžné fotografování, černobílé, video, dále pak HDR, panorama a noční záběr: to je dvouvteřinový snímek při 100 ISO s minimem šumu, vyžaduje to stativ. Malování světlem je funkce pozoruhodná už na starších modelech - v podstatě jde o snímání na dlouhé časy, kdy se obraz postupně skládá z dílčích obrazů, více viz níže.

Tažením prstu z pravého okraje vytáhneme nabídku dalších parametrů. Především je zde rozlišení. Zde lze přepnout na 20 a na 12 Mpx, tedy na nativní rozlišení jednoho i druhého fotoaparátu. Důležitá je Funkce tlačítka hlasitosti - na ně lze zvolit ovládání digitálního zoomu. Podržením tlačítka závěrky defaultně spustíme dávku lze ale nastavit ostření. Pokud aktivujeme (tažením zespodu) PRO režim, v nabídce přibude RAW. Pokud naopak jsme v automatickém režimu, lze nastavit Ultrasnímek: dvojím stiskem tlačítka hlasitosti buď fotoaparát zapneme, nebo hned naslepo pořídíme fotku a aparát zůstane zapnutý.

Jak se s ním fotí
Oproti standardnímu modelu P10 je obraz očividně lepší, ovšem těžko soudit, zda je to důsledek nasazení Summiluxu místo Summicronu, spíš to vypadá na zdokonalené zprocesování. Zůstalo maličké leč vnímané zpoždění. To je zřejmě neduh duálních fotoaparátů, ony se musí spolu dohodnout a to zabere zlomek vteřiny, ten je ale pro živou fotografii leckdy velmi nepříjemný.

Barevný má 12, černobílý 20 mega; nemá smysl laborovat s 12 Mpx rozlišením na barevné fotky, nepomůžeme si. Přestože má černobílý 20 mega na čipu, při nastavení na 12 Mpx a nastavení na černobílé snímání nedrží 20, ale downsampluje na 12. Nejlíp je na to nesahat a držet se maximálního rozlišení.

Pokud jde o RAW, je v něm vypnut digitální zoom. Jeho náhled je dvanáctimegový, i když je rozlišení nastaveno na 20 Mpx. Jeho někdejší nezbytnost je ale značně snížena výtečnou kvalitou provedení JPEG. Těmi dvaceti megy vybočuje Huawei z řady a jak řečeno jinde, vyšší rozlišení se neodráží úměrně v počtu detailů. Zvláštní je, že v režimu 20 Mpx je zablokovaný digitální zoom, čekali bychom, že naopak bude usnadněný.

Program line je velmi rozumná, navyšuje ISO ze standardních 50 na 100 velmi brzy, někdy dokonce kolem 1/500 vteřiny! Poté postupuje úměrně, nemá žádné skokové hodnoty, snaží se udržet aspoň 1/25 vteřiny, až skončí na sedmině a na 3200 ISO. To ovšem jsme daleko za snesitelnými hodnotami. Velmi dobře se ale chová funkce Noční záběr, obvykle pracuje se 100 ISO a devítivteřinovou expoziční dobou, ve velké tmě nastaví 200 ISO. Dochází ovšem k posunům barevnosti a také procedura odstranění šumu zanechává značné stopy.

Specialitou fotoaparátu (i příbuzných modelů) je Minimální clona, softwarové rozostření zejména pozadí portrétu s nastavitelný stupněm rozostření. Od původní P9 se proces značně zdokonalil a je dobře použitelný. Zajímavé je Malování světlem, zvláště pak Hedvábná voda. Ta funguje neuvěřitelně jako silný ND filtr, lze toho použít k čarování s pohybovou neostrostí (voda, koruny stromů, oblaka) a jde z toho rozum stranou: patnáctivteřinová expozice na sluníčku při F1.8 a ISO 50, to musí být skládačka snímků na ultrakrátký čas. Však taky ten foťák umí 1/4000 vteřiny, v tom bude ten trik.

Shrnutí: Huawei P10 Plus nepochybně patří ke špičce. Vytýkám mu opravdu jen to maličké zpoždění za spouští, laik to nepostřehne, ale kdo by chtěl foťák používat ke streetu, měl by se poohlédnout po něčem jiném. Jinak ale je to skvělý foťák, ta jeho Hedvábná voda je pro mě až trochu nepochopitelná věc, jak toho mohou dosáhnout. No a ty černobílé fotky jsou půvabné, třebaže nevěřím , že jsou bez RGB filtru. Ukázky:
14 černobílá, 15 street, 16 hedvábná voda, 17 a 18 nízká světelná hlasina.