Ano, Google přišel loni na podzim s mobilem a brzy se rozšířila zvěst, že má vůbec nejlepší foťák. Ono na tom něco je.

Jaký je
Pětipalcový smartphone s Androidem 7.1 (Nougat). Rozměry 143.8 x 69.5 x 8.5 mm a váha 143 g. Je odolný proti prachu a pocákání, do vody s ním nemůžete. Baterka, pevně vestavěná, má jen 2770 mAh a nelze ji nabíjet bezdrátově. Nemá IR blaster, takže neumí ovládat televizor. Pětipalcový displej AMOLED má také ne-rekordní rozlišení 1080 x 1920 pixelů a kryje ho Gorilla Glass 4. Uvnitř je čtyřjádrový Qualcomm Snapdragon 821 s grafickým procesorem Adreno 530. Má 4 GB RAM, dodává se ve verzích 32 a 128 GB - bez slotu na paměťovou kartu. To všechno dohromady zadává důvody ke skepsi. Krásy mnoho nepobral. Zpředu (tedy ze strany displeje) obyčka, zezadu ale vypadá jako kdyby si ho někdo slepil z hliníku a skla ze stavebnice Mladý konstruktér. Když se dozvíte cenu třiadvaceti tisíc, povysunute obočí a máte pocit, že tu někdo žertuje. Oceníte ale, že v duchu nových trendů tu chybí hlavní tlačítko a vpravo jsou jen dvě tlačítka, vypínač a ovládání hlasitosti.

Pochybnosti vás neopustí ani při prozkoumání parametrů fotoaparátů. 12,3 megapixelový čip Sony IMX377, to je celkem norma. Objektiv má ekvivalent 26 mm, ovšem světelnost F2.0 a to je dnes pozoruhodně málo, Samsung Galaxy nás zmlsal svým F1.7. Pochvalně zamručíme až nad velikosti fotodiody 1,55 mikronů, ale pohoršeně odfrkneme při zjištění, že stabilizace je softwarová EIS. Ani video nic moc, 2160p/30 fps. Přední kamera je osmimegová, světelnost F2.4, čip 1/3,2 palce s fotodiodami 1,4 mikronu. Video jen 1080p. Když si tohle všechno dáte dohromady, podivíte se, co tahle šunka dělá ve společenství špičkových fotomobilů.
Vysvětlení prosté, milý Watsone. Google Pixel dělá ty nejlepší fotky.

Ovládání a menu
Tahle kapitolka bude hodně krátká, protože Google Pixel v podstatě žádné funkce nenabízí a kdo si chce hrát s nastavováním časů a citlivosti, ať si nainstaluje appku, je jich všude habaděj. Fotoaparát aktivujete klepnutím na ikonu anebo dvojím rychlým stiskem vypínače na boku. Dole máte jen spoušť - ale lze fotit i tlačítkem pro ovládání hlasitosti. Vlevo od spouště je přepínání na přední kameru (selfie), vpravo se dostanete k nafoceným fotkám. Ze zadní na přední, tedy selfíčkovou kameru se také dostaneme prudkým pohybem zápěstí vlevo a vpravo.



Nahoře jsou ikonky, zprava je to blesk (vypnout, nastavit automaticky anebo trvalý blesk), vlevo od něho je ikonka pro nastavení vyvážení bílé (4 předvolby a automat), mřížky jako pomůcka pro kompozici, HDR a samospoušť. K tomu HDR se dostanu, je to jedna ze silných stránek přístroje. Zcela vlevo je další menu: jsou zde režimy zpomaleného videa, panorama, PhotoSphere, rozostření objektivu a konečně nastavení čili setup. V něm lze nastavit velikost fotek zadního i předního fotoaparátu i rozlišení videa, také kvalitu panoramatu. Nějaký profi režim tu nenajdete, na RAW zapomeňte. Vše za vás udělá automat. Vtip je v tom, že to udělá dobře. Pohybem táhla v levé části obrazovky pohybem vzhůru zesvětlujeme, pohybem dolů ztmavujeme obraz, jde o korekci expozice. Svoji ikonu má i nastavení bílé, je neobvyklá, vypadá jako žárovka. Ve výchozím nastavení je WB nastavena samozřejmě na automat. Čímž se dostáváme k další kapitolce.

 

Jak se s ním fotí
Základ chování každého fotomobilu je nastavení program line a ta je zde nastavena nejrozumněji, jak jsem se kdy setkal. Je to asi dáno velikostí fotodiod s relativně velkým energetickým ziskem, takže se rodiče tohoto přístroje nemuseli tetelit o každé navýšení ISO. V běžném provozu přístroj pracuje na úrovni více méně 50 ISO, což odpovídá EV 12. Obrat "více méně" užívám proto, že Pixel zachází s hodnotami ISO velmi kreativně, takže v EXIF najdeme exotické hodnoty jako 51 ISO a pod. Jakmile se ale s nižší světelnou hladinou prodlouží expoziční čas zhruba na úroveň 1/100 vteřiny, přístroj začne navyšovat ISO. To je zcela unikátní řešení, mobily většinou drží minimální ISO až do nějaké 1/25 vteřiny i více. Setinu drží až do úrovně cca 300 ISO a poté začne časy prodlužovat na 1/50. To ale už jsme na expoziční hodnotě někde kolem šesti a to je hodně nízká světelná hladina. S 1/25 je spokojený do 1200 ISO - hodnota hrubě na hranici fyzických možností mobilu. V krajním případě, téměř naprosté tmě, jsem dosáhl kombinace 1/15 vteřiny na neuvěřitelných 4300 ISO. Zde se dá jenom zvolat spolu s klasikem: kdo z vás, pánové, na to má?

Pozoruhodný je dynamický rozsah a ten je ještě o krok navýšen použitím HDR+. Jde o spojení devíti obrázku ve vyrovnávací paměti, které se na pozadí složí do optimalizovaného výsledku. Tato funkce je aktivována automaticky už při zapnutí a není důvod se jí zbavovat: ejhle příklad, kudy půjde vývoj fotografické techniky v příští etapě, odzkoušeno na malých čipech to půjde k těm velkým. Pokud jde o samu kresbu, ta budí velmi dobrý dojem. Je to výsledek obrazové optimalizace. Jen bedlivé zkoumání odhalí, že je kresba excelentní na hranách (tráva, větve atd.), ale v tónových přechodech na plochách dochází k jakési posterizaci. Nevadí to v praxi vůbec, uvidíte to jen při 100% zvětšení na monitorech s velkým rozlišením a jen zanícený pixložrout si toho všimne.

Specialitou přístroje jsou dvě služby či funkce, PhotoSphere a Rozostření objektivu.
PhotoSphere se fakticky kulové panorama, Pixel tomu říká sférická fotografie. Je to novinka už letitá, přinesl ji Android 4.2 Jelly Bean. Musíte postupně fotograficky pokrýt prostor kolem sebe i nad a pod sebou. Jste vedeni, jak to dělat: v centru záběru se objeví kruh a ten musíte slícovat s kruhovým terčíkem.
Pak se budou postupně objevovat další kruhy a další terčíky a po každém slícování Pixel exponuje a přidá další segment ke své sférické fotce. Je dobře neztrácet trpělivost a sféru skutečně vykrýt celou. Když je vše hotovo, na displeji svého mobilu pak můžete prohlížet svět kolem sebe. Tím to ale nekončí. Takto pořízená fotka je JPEG, v názvu má PANO a typicky je to 48megapixelová fotka. K sférickému efektu je třeba PS Viewer. Například Facebook ho má v sobě, můžete tedy nahrát i zmenšenou sférickou fotku a těšit se s procházkou virtuálního světa. Pro prezentaci na webu je třeba javascript, zájemce si info rád vygooglí.

Rozostření objektivu řeší příliš velkou hloubku ostrosti, zvláště u portrétu. Obličej osoby ve vzdálenosti do 2 metrů vyfotíme a pak musíme pomalu panorámovat směrem vzhůru. Osoba se nesmí při tom hýbat a efekt je skutečně pozoruhodný.

Shrnutí
Musím přiznat, že se mi fotoaparát tohoto mobilu velice líbil, zejména s ohledem na jeho zacházení z HDR. To je metoda, na niž vývojáři tohoto přístroje vsadili a proto bez mrknutí hodili RAW přes palubu. Asi mají nějaký výzkum, že se RAWem z mobilu zabývají jen ti, co z přebytku vášní stavějí Eiffelovku ze sirek. Nabízí to hlavně automatiku a ta pozoruhodně funguje. Přístroj velmi rozumně zachází s citlivostí a to je vlastnost zatím - takřka - unikátní. Ukázky: