V rámci ŠkodaFestu jsem měl možnost ve FotoŠkoda vzít do ruky dva mimořádně zajímavé přístroje z poslední doby – dva zcela odlišné koncepty. Je to kapesní DXO One a plnoformátový systémový kompakt Leica. Krátce vypovím, jak to u Škody probíhalo. Ještě připomenu, že ŠkodaFest potrvá až do neděle a je toho tak k vidění, slyšení a prožití opravdu hodně.

DxO Labs ONE
Tento zajímavý přístroj jsem zde oznámil letos v srpnu, přičemž EISA ho ocenila jako průkopnický výrobek.  Je to přídavný fotoaparát, fyzicky připojitelný k iPhonu a iPadu – k jiným mobilům či tabletům to nejde kvůli konektoru. Váží 108 gramů a rozměry má  67.5 x 48.9 x 26.3 mm. Zapisuje na jednopalcový CMOS Sony se zpětným osvitem (zdá se, že stejný, jako je v RX100 Mk III) s rozměry 13.2 x 8.8 mm a rozlišením 20,2 Mpx. Poměr stran je 3:2. Objektiv světelný F1.8 má pevné ohnisko 11,9 mm, odpovídající 32 mm kinofilmového přístroje, tedy příjemný širokáč. Má šest členů , některé jsou asférické (detaily neuvedeny). Ostří od 20 cm. Má vestavěný aku, který vydrží 200 snímků.

U Škody představoval přístroj pan Mahmod Abbas, manažer prodeje firmy Globell, který dával najevo, že ho upřímně miluje.


Přístroj funguje i samostatně, na jeho horní straně je spoušť, nicméně má vzadu jen stavový displej.


Proto má skutečný smysl až ve spojení s iPhonem, ovšem novějšího data s novým konektorem. Nejdřív je třeba nainstalovat příslušnou aplikaci a pak lze fotit.


Přístroj fotí v JPEG a RAW (PNG) a fotky ukládá buď na kartu nebo rovnou do iPhonu nebo obé. Přístroje jsem se na chvilku zmocnil a po instalování jsme pořídil i několik obrázků. Uložily se mi do iPhonu, ale trochu tam zazmatkovaly, protože se pojmenovávají podle logiky, kterou jsem nepochopil, názvy jako AWB13885 a následuje QJQX7121 a čert to pak v adresáři hledej. tady je pár ukázek, kvalita je podle mého názoru výborná, jak jinak, vždyť je to snímač Sony z RX100 aparátu. Zkusil jsme si ho i na rozdíly jasů a na protisvětlo, jakož i na nižší hladinu světla, a obstál dobře.

Je to opravdu kapesní záležitost a jako rozšíření iPhonu je to jistě skvělá věc. Nicméně první, co na to řekla ta milá paní, která u Škody čekala na manžela, že si půjdou koupit foťák, bylo: škoda že to nemá zoom. Což je i můj názor.

Leica SL
Byl to úžasný pocit vzít tuhle Panzer Leicu do ruky. Prezentoval ji pan Olaf Wolf, vrcholná kapacita od Leicy. Tady ho vidíte, když si připravoval školení pro lidi od Škodů, on je u notebooku, proti němu pan Škoda mladší.


Ve své prezentaci nezapomněl ani na výrobu – na této fotce je dokumentováno, že tělo je skutečně vyfrézováno z hliníkového baga – je ze dvou kusů a následně opatřeno množstvím ochranných těsnění, takže je značně odolné proti prachu a vodě.


Nesmírně jsem byl zvědavý jak na rychlost ostření, tak na 4megový elektronický hledáček. Přístroj opravdu ostřil bleskově a hledáček je doslova úžasný. Olaf Wolf na mé opakované dotazy tvrdil, že si ho Leica vyvinula a vyrobila sama. V podtextu mých dotazů byla otázka, kdypak ho asi uvidíme i v jiných mirrorlessech, které nestojí zrovna těch 170 tisíc. Protože po zkušenosti s tímto čtyřmegem se mi bude smutně koukat do hledáčku EVF s 2,4 megapixely.

Přístroj je v podstatě zmenšenina středoformátové S, především je shodný procesor, pročež se do něho nevejde slot pro CF karty, jsou tam dva sloty pro vysokorychlostní SD karty. Zdálo se mi, že poněkud pomalu ukládá, na to Olaf Wolf, že přístroj má rozhraní UHS2, avšak že karty nejsou na to připraveny a nejsou schopny přenést data rychleji než 100 mega/sec, ať už je na nich napsáno co chce.

Ovládání přístroje je též podobné jako má S. Na první pohled je zvláštní, protože kolem displeje jsou čtyři neoznačená tlačítka (definovatelná) a dělají něco jiného podle toho, jestli je jen krátce stisknete nebo podržíte. Trvá to minutu a člověk si zvykne.

Přístroje byly předprodukční a fotky v zasedačce pořízené nejsou reprezentativní a schopné seriózního předvedení. Nicméně nepochybuji, že v rukou profesionála, a komu jinému by byla určena, dokáže tato Leica divy.