Kolem fotografie je toho hodně nejasného. Jsou tu ale i světlé body, které jasné jsou. Všichni víme, co by muselo být, abychom skvěle fotili.

Tak především ten náš foťák musí mít větší rozlišení. Sleduju to na sobě už dlouho. S dvoumegovým foťákem jsem moc slávy nenadělal a čekali jsme tenkrát na pětimegové čipy. Když přišly, bylo zřejmé, že s kvalitou musíme počkat na deset mega. Že to bude norma, na které se vývoj zastaví. Teď mám 24 megapixelů a vím, že ten Hasselblad s padesáti mega, to je panečku teprve to pravé. A Sony oznamuje na příští rok 150 Mpx čip…

Pak tu jsou objektivy. To je moje noční můra od mládí. Světelnost F3.5? Musí to být F2.8. Lepší je samozřejmě F2.0. Všichni vyrábějí objektivy s ohniskem 50 mm a světelností F1.8. Ovšem světelnost F1.4, to je absolutní bomba, až ten budu mít, pak to roztočím.


Kdyby byla moc tma, vezmu si na to blesk. Směrné číslo 40… to je dobré, ale mohlo by to být 80, to by se pak svítilo! Tím spíš, že externí blesk mohu umístit mimo fotoaparát a řídit ho IR odpalovačkou. Hned se zastydím za to, co jsem napsal. IR odpalovačka! Když zasvítí slunce, je IR odpalovačka namydlená a navíc, odpalovačka musí na čidlo externího blesku vidět. Rádiová odpalovačka, to je to správné řešení.

Ovšem… má ta moje rádiová odpalovačka hi-speed synchro, nebo jsem omezený na 1/200 vteřiny? Jsem omezený… Jak pak mám dělat pořádné fotky!

Ach jo… Tenhle článek by mohl mít dvě stě stran a pořád bych nebyl u konce. A nežádám od vás přemíru ostrovtipu k odhadu, že to myslím ironicky.

Jak to vidím doopravdy

Nemyslím si, že na technice vůbec nezáleží. Určitě záleží. Má to ale háček a ten vysvětlím na konkrétním případu.

Olympus E-M1 Mk II. Je sakra rychlý fotoaparát, je malý a nenápadný. Proto se ideálně hodí na street fotografii, na pohotovou fotku reportážního typu venku na ulici.

Problém je v tom, že NEJDŘÍV musíme tu street fotit a pak má smysl se praštit přes kapsu a Olyho kupovat. Opačně to nemusí stoprocentně fungovat – koupíte Olyho a hned ten den je z vás geniální streeťák.

Na světě je spousta značek a spousta typů a konceptů. Žádný foťák není NEJLEPŠÍ. Některé jsou vhodnější na to a jiné na ono. K ideální volbě je třeba dozrát praxí – kdy poznáme, jaké je naše zaměření, co rádi fotíme a co se nám daří. No a pozvolna zjistíme, co k tomu co děláme potřebujeme.

Až dospějeme k tomuhle poznání zjistíme, že toho potřebujeme … v podstatě velmi málo...