Berte tenhle článek spíš jako podnět k vlastnímu zamyšlení. Už z povahy věci samé si nemůže klást nárok na nějakou objektivitu! Každý máme nějaké potřeby včetně potřeb fotografických a je dobře si je ujasnit – co opravdu potřebujeme a co nám nutí firmy tlakem marketingových kampaní.

Než začnu připomenu, že mezi sledované prvky patřila možnost pořizování 3D fotografií – kde ty loňské sněhy jsou a kdo si na ně vzpomene! Nicméně pojďme seriózně uvažovat a už teď vidím, jak strašně široké téma jsem si zvolil! Proto se k tématu vrátím příští pátek a kdo ví, možná že od vás dostanu tolik podnětů, že v úvahách budeme pokračovat.

Pevná versus výměnná optika
V podstatě jde o volbu mezi kompaktem a přístrojem s výměnnou optikou, třebaže jsou kuriozity jako Leica Q BEZ výměnné optiky a jistě ji neklasifikujeme jako kompakt. Úvahu jsem začal tady, protože jde o zásadní rozdělení.
Kompakt nemá výměnnou optiku, je osazen zoomem. Je vhodný pro člověka, který se nechce optikou zabývat a rád by měl malý, lehký, pohotový přístroj. A teď uvažujme, co je a co není potřebné.

  • Elektronický hledáček – jako dodatek k LCD displeji, který na fotoaparátu je vždycky. Kompakty mívají malé, půldruhamegové EVF hledáčky. Jsou dobré, ale vzhledem k užití myslím že nezbytné nejsou.
  • Výklopný displej – totéž, jsou užitečné, ale nikoli nezbytné.
  • Dotykový displej – je to velice pohodlné zařízení a myslím, že když už máme výklopný displej, tak by měl být dotykový. Což by měl někdo vnuknout firmě Sony, která z nepochopitelných důvodů je v tomto ohledu skoupá.
  • Širokorozsahový zoom – čímž myslím víc než rozsah 1:10. Myslím si, že právě toto je matení veřejnosti a marketingový trik. Kompakt s ekvivalentem 600 a více milimetrů nebude na delší straně zoomu dělat dobré obrázky. Druhá stránka věci je v tom, že ten kdo si takovou věc koupí obvykle nepozná, že z foťáku lezou příšerné mazaniny.
  • Velikost čipu – to se dostáváme k jemnějším věcem. Málo platné, na velikosti záleží. Kvalitativní špičku v kompaktech tvoří přístroje s jednopalcovým čipem. Kdybych tedy šel do kompaktu, nejspíš bych hledal takto vybavený přístroj.
  • BSI a hybrid – to jsou moderní konstrukce čipu, ty BSI mají efektivněji seřazené vrstvy, nahoře jsou čočky, filtry a fotodiody, pod tím servisní obvody, kdežto starší typy mají fotodiody schované pod servisními obvody. Rozdíl ve výkonu zdaleka neodpovídá bombastické reklamě, ale jistě je lepší mít nové pokrokové řešení. Hybridní čipy mají v sobě fotodiody schopné zajistit autofokus na principu fázového posunu, to výrazně urychluje ostření. Obé jsou velmi užitečné.
  • Vysoká světelnost – čím nižší clonové číslo, tím větší světelnost. V klasické době byla vysoká světelnost nezbytná pro focení v nízké světelné hladině. Dnes se spíš používá k ovlivní hloubky ostrosti. Například při portrétu chceme, aby ostrá byla tvář a pozadí bylo mimo ostrost – proto jsou portrétní objektivy obvykle vysoce světelné. Jenže tenhle tzv. separační efekt funguje úměrně velikosti čipu. Už na APS-C není nijak moc výrazný a plně s ním můžeme počítat na plnoformátu 24 x 36 mm a ten se v kompaktech nevyskytuje (pokud nebudeme Leicu Q vnímat jako kompakt). Výrobci také rádi švindlují. Máte dejme tomu zoom 1.8 – 5.6. Krásná světelnost 1.8! Ale stačí maličko pohnout zoomem a světelnost spadne na F2.4 a to už není tak velká sláva.
  • Vysoká citlivost – je nepopiratelně dobrodiní vývoje, generace od generace stoupá. V moderních kompaktech můžeme bez problémů fotit na nějakých 3200 ISO, MFT systém 5000 ISO, systém APS-C do 10000 ISO a moderní plnoformáty 24 x 36 zvládnou i 20 tisíc ISO. Pečlivým zpracováním RAW lze dojít i k vyšším hodnotám. Každopádně je ISO významný prvek a je třeba ho sledovat při výběru přístroje.
  • RAW – čili otázka, zdali ho přístroj umí nebo neumí (týká se to dnes i mobilů). Bez RAW se obejde nenáročná fotografie dokumentárního typu. Kdo ale usiluje o nějaké vyjádření, bez RAW se neobejde a tudíž by měl být ve výbavě i kompaktu. Individualizace – i to je v recenzích sledovaný prvek. Kolik volitelných tlačítek přístroj má? Kupodivu velké drahé profi přístroje jich zas tak moc nemají, pokud vůbec nějaké. Volitelnost je dobrá věc pro uvážlivého zkušeného fotografa. Bylo by zajímavé kontrolovat tyhle foťáky obsypané Fn tlačítky, kolik z nich má na sobě něco jiného, než vzešlo z továrního nastavení.

Víc mě momentálně v souvislosti s kompakty nenapadá. Moje preference – jednopalcový čip, výklopný dotykový displej a to, o čem píšu že je k užitku, určitě bude mít. Rozsah zoomu 1:5 naprosto vyhovuje. Rozsah 1:50 bych nebral do ruky ani v rukavicích.