Širokáč neboli širokoúhlý objektiv! Jak a k čemu je dobrý? To jsem si ověřoval při focení na výlovu rybníku Rožmberk u Třeboně. Jako obvykle, pokusím se vyjasnit si pojmy.

Tradičně se pokládá úhel 45 stupňů (plus mínus nějaké ty drobné) za základní objektiv. Na kinofilmovém formátu vychází pro tento úhel ohnisko cca 50 mm, pro běžně používaný formát snímače digitálních zrcadlovek APS-C (DX) je to cca 35 mm. Vždy tedy je třeba brát v úvahu velikost snímače! Pokud má objektiv kratší ohnisko než 50 mm na kinofilmu (plnoformátu na digitálním fotoaparátu) anebo 35 mm na APS-C, bude zobrazovací úhel širší, a to tak, že bude tím širší, čím kratší bude ohnisko. Ano, prase aby se v tom vyznalo.

Běžné zrcadlovky a bezzrcadlovky se snímačem APS-C mívají jako základní výbavu objektiv s fyzickou ohniskovou vzdáleností 18-55 mm. To je ta, která je napsaná obvykle na obrubě vstupní čočky. Toto ohnisko je třeba násobit tzv. crop faktorem 1.5 x, abychom se dobrali tzv. ekvivalentní ohniskové vzdálenosti. Ta nám podá informaci o úhlu: 18 x 1,5 = 27 mm. Na kratší straně mají tedy tyto objektivy úhel cca 75 stupňů: to je velmi široký úhel záběru. Však taky ten rozsah 18-55 mm vymysleli rozumní lidé a není náhoda, že ho všichni výrobci používají.

35, 28 a 16
Úhel 75 stupňů je pro praxi velmi výhodný a však také se objektivy s tímto úhlem odedávna hojně používají: fotografové si už v šedesátých létech oblíbili tzv. osmadvacítku, tedy objektiv s ohniskem 28 mm. Stal se z něho klasický reportážní objektiv a dodnes se používá. Ve dnešní úvaze se ale soustředím na jiné dva oblíbené širokáče, na pětatřicítku a šestnáctku.
35 mm na plnoformátu je na APS-C cca 22 mm. Pro živou fotografii je to velmi výhodné ohnisko: jeho úhel cca 65 stupňů je dosti široký, ale objektiv ještě nedeformuje lidské figury. Zabere dostatečně široký prostor scény a při fotografování nemusíme jít příliš blízko:



Tohle je další příklad použití pětatřicítky – živá kontaktní fotografie, kde zobrazíme čitelným způsobem postavy, zachytíme prostředí, avšak postavy se v pozadí neztrácejí.



Jsou ale situace, kdy je 35 mm (a jeho ekvivalent 22 mm) příliš dlouhý. K efektním obrázkům reportážního typu je pak vhodnější ještě širší úhel – ten nám poskytne oblíbená šestnáctka (a příbuzné: já používal 17 mm). Fotoaparáty APS-C potřebují k dosažení podobného efektu ohnisko cca 10 mm dlouhé: vyrábějí se objektivy 10-20 mm, 12-24 mm a podobně. Ty mají úhel záběru cca 105 stupňů a jsou schopné zabrat hodně rozsáhlou scénu:



Má to jeden háček. Při použití cca pětatřicítky můžeme držet odstup od objektu. Tyhle ultraširoké objektivy ale zafungují, jenom když jsme objektu skutečně na dotyk. Od tohoto malého rybáře mě dělilo opravdu jen několik centimetrů:



Když jsme dost blízko, může se podařit scéna dosti složitá – a obrázek i přesto bude přehledný. Musíte ale být opravdu uvnitř se svým širokáčem, APS-C formát vyžaduje desítku, MFT (Olympus a Panasonic) 9 mm ohnisko.



Tyhle ultraširokáče se ale používají i pro krajinu a všude tam, kde chceme zvýraznit prostor. Ony zveličují perspektivu. Tohle je příklad použití 17 mm objektivu na plnoformátu – aniž bych byl na dosah. Naopak, mám i varianty té fotky, kdy holčičky se už probahnily blíž – a není to ono. Vtip spočívá v tom, že jsou jako malé tečky v pusté bahnité krajině.



Ultraširokáč má ovšem svoje limity. Nelze spoléhat na to, že je to samospasitelný prostředek. Tohle je takový příklad – byl jsem na dosah, tuhle podmínku jsem splnil. Nicméně snímek ztrácí přehlednost. Vzadu jsou diváci, rybáři se v pozadí ztrácejí.



Naštěstí má zoom dvě strany. Tento záběr je 40 mm ohniskem, tedy o něco delším, než je má oblíbená pětatřicítka. Všechno je tam čitelné – a postavy, zvláště ta první – nejsou zkreslené. Fotka působí mnohem přirozenějším dojmem.



Shrnutí:
V celé škále širokoúhlých objektivů doporučuji pozornost ultraširokému pro APS-C, tedy takovému jaký začíná na cca 10 mm. Podává efektní zobrazení za předpokladu, kdy jsme dostatečně (= hodně) blízko hlavnímu objektu. Pro živou fotografii bez nároku na vyslovený kontakt je pak velmi vhodné ohnisko 22 mm (na APS-C), které odpovídá ekvivalentu 35 mm kinofilmového přístroje. Není náhoda, že nesmírně oblíbený fotoaparát Fujifilm X100 (nyní už ve verzi F) má pevné ohnisko s ekvivalentem 35 mm. To je ohnisko z doby fotografické klasiky. Ty ultraširoké, to jsou objektivy pro příležitost, kdy „chcete obrazově křičet“. Pětatříca je pro běžné použití v živé fotografii.