Minulý týden jsem tu připomněl pojem z vyšší dívčí pro panoramatickou fotografii. Fotoaparát se při panoramování má otáčet kolem uzlového bodu svého objektivu. No jo, ale kde je? Čtenář Pavel Juránek mi tlumočil radu, jak to jednoduše udělat. A už také vím, odkud původně rada pochází, z Karbusického Photo Life, přičemž nápad pochází od Ing. Michala Seemana. Pan Juránek napsal:

1 ) Nejsem příznivec polovičatých překladů jako např: "Clothová brašna", "Flowerová zahrada", ... mezi nimiž se rozhodně neztratí ani zmíněný "Nodální bod", což je ovšem jen slabý ovar z opravdu originálního překladu, jenž zní: "Nodalův bod"! Ano, i toto používají někteří prodejci fotografického příslušenství. Zřejmě vůbec nerozumí smyslu původního označení "Nodal Point".
Já si myslím, že správný překlad by měl být "Uzlový bod". To by snad mělo být ve Vašem článku zmíněno.

2) Další informací, kterou jsem ve Vašem článku nenašel, je návod,jak takový Uzlový bod najít, přitom je to velmi jednoduché.
Připravíme si obdélníkový kus papíru, dejme tomu A4 (v případě potřeby větší), a vyznačíme na něm podélnou osu. Na ose vyneseme bod "S" tak, aby ležel v blízkosti poloviny kratší strany obdélníka.
Kolem bodu "S" nakreslíme pomocnou polokružnici, co největší, aby se však vešla na papír.
Od místa, kde se polokružnice protne s osou, vyznačíme na této polokružnici v pravidelných rozestupech několik bodů (dejme tomu 10) na obě strany od osy.
Každým z vyznačeným bodů a bodem "S" pak nakreslíme výrazné přímky. Vznikne tedy vějíř přímek (matematik by řekla Svazek přímek) se středem v bodě "S".
Papír položíme na stůl a na něj fotoaparát, osa objektivu zůstane vodorovná. V hledáčku fotoaparátu sledujeme přímky na papíře.
Posouváme fotoaparát po přímce, kryjící se s osou papíru, tak dlouho, až přímky v hledáčku se jeví jako rovnoběžky. Bod "S" na papíru pak leží pod Uzlovým bodem objektivu.

Pojďme to zkusit
Vzácný to případ, kdy je psána stoprocentní pravda! Počínaje tím, že „nod“ je vskutku uzel a že tedy uzlový bod je správný překlad a já za to panu Juránkovi děkuji.
Nemaje kružítka ani pravítka jsem v sobotu improvizoval, ale i tak jsem uzlový bod objektivu Olympus Zuiko 12-50 mm při ohnisku 12 velmi snadno nalezl. Postup se snáze ukáže na obrázcích. Svého Olympuse OM-D EM-5 jsem položil na neumělý výkres:


S výklopným displejem se to dobře dělá, lze i jinak, ale tohle je nejpohodlnější. Toto je první varianta, čáry se rozbíhají:


Posunutím po ose jsem se přiblížil stavu, kdy čáry byly více méně rovnoběžné:


Uzlový bod objektivu nastaveného na 12 mm (ekv. 24 mm) je nalezen. Všimněte si, že je blízko vstupní čočky. Tento "no paralax point" se používá při pořizování panoramat z dílčích snímků. Objektivy panoramatických aparátů typu Horizont se otáčejí kolem uzlového bodu - kolem optické osy otáčení.


Co dál? Pochopitelně, že nejlepší by byl Nodal Ninja, tedy speciální nástavec na stativ, dá se u nás koupit v cenách od pěti do deseti (a víc) tisíc. Pro účely článku jsem zaimprovizoval gumičkového ninžu. Z obrázku je patrné, kde uzlový bod leží:


Bylo by asi nikoli obtížné si pořádný udělátor vyrobit. Zde jsou dva dílčí snímky, získané posunem kolem uzlového bodu:

Zákryty velmi dobře sedí na vzdálenějších objektech:


Nesedí ten kámen vpředu. Přičítám to nepřesnostem, které vznikly jak při stanovení uzlového bodu, tak při otáčení a hlavně perspektivnímu zkreslení širokoúhlého objektivu. On ten Nodal Ninja se sice drahý, ale přesný. Je třeba i to vzít v úvahu, že se cenově vyrovná ne moc drahému výměnnému objektivu a přesně pořízené panorama víc než nahradí snímek pořízený širokoúhlým objektivem. Takže nákupem Nodal Ninji vlastně ušetříte, ledaže byste si ho dokázali vyrobit sami.

To radí na svém webu Milan Knížek, zde se dočtete, jak se to dělá. No a jak se při užití takové hlavy hledá uzlový bod, ukáže toto video: