Ostrost je jeden ze základních parametrů technicky dobré fotografie. Musí ale být každá fotka ostrá? Tohle jsem si říkal, když jsem byl s dětmi v cirkuse King.

Ono když vás dětičky donutí absolvovat cirkus častěji než jednou za uherský rok, popadají vás všelijaké nápady. Jako třeba fotit pětadvacetinou pádícího koně. Mně swe ta fotka líbí, jsem ale možná jediný. Hrůza, okomentoval ji jeden pán u nás na Facebooku. Opravdu neostrého na ní není vůbec nic.


A přece mi připadá jaksi dynamická. Proto se tyhle věci dělají, ty triky s dlouhým časem na prudký pohyb. Vždy je třeba pohybující se objekt sledovat – zase kůň a na něm pejskové, foceno dvacetinou.


Nepovede se to ani zdaleka pokaždé. Samozřejmě je třeba mít zapnutý průběžný autofokus (na Nikonech volba C, na Canonech ai-servo), ostření na střed, protože není čas na hrdinství. A důsledně sledovat pohybující se objekt.

Tenhle objekt se naopak nepohyboval a pohybovaly se mu kuželíky. Při třicetině se rozmázly docela pěkně.


Samozřejmě jsem ne všechno nefotil rozmazaně – ale není to nějaké statické a nudné, když v tom není to máznutí?