Berte to jako malé zamyšlení, opřené o zkušenosti (převážně neblahé). Sezóna je v plném proudu a je tedy dobře si připomenout, na co si dát pozor.

To méně důležité – zkažené obrázky
Nejzkaženější je ten obrázek, který není žádný obrázek. Tedy: karta zapomenutá v šupleti, nenabitý nebo málo nabitý akumulátor. Před odchodem bychom si tedy měli zopakovat fotografickou variantu klasického K+M+B, tedy: mám Klíče + Mobil + Brejle? Je třeba se mrknout, zdali je karta ve slotu a podívat se na stav baterky- slušný fotoaparát ho zobrazuje na displeji. Pokud je karta ve slotu, neznamená to, že není plná…

Záludná je ale jiná závada: máme nastaveno něco… jinak než má být. Třeba – jiné rozlišení (stalo se mi v Americe… nastavil jsem -už nevím kvůli čemu DŮLEŽITÉMU Ljubě na foťáku pětimegové rozlišení a pak jsme šli do Antelope Canyon, což je jedna z nejúžasnějších přírodních a fotogenických krás světa… Dodnes to mám na talíři…). JPEG místo RAW. Atd. Spoustu věcí lze nastavit… Pokud jste tedy z rodu nastavitelů, je třeba vše kontrolovat, aby tam neviselo něco nepatřičného.

Příhoda ze života:
Zaplněnou – a na disk staženou – kartu dlužno zformátovat. Chtěl jsem svoji velkou FC kartu formátovat, popadl jsem fotoaparát mé ženy, vrazím do slotu CF, formátuju, kontroluju – a ono se to potvora nezformátovalo! Formátuju znovu a zase nic. Vysvětlení? Ona tam měla v DRUHÉM slotu svoji SD kartu a já pečlivě formátoval JEJÍ kartu SD místo té své CF. Dodnes to mám na talíři.

To více důležité – zničený materiál
Pád foťáku z výšky… strašný to zvuk. Stalo se v Barmě v Baganu, při focení východu slunce ze stupňovitého chrámu. Byl jsem tam s fotovýpravou, slyšel jsem ránu a blesklo mi hlavou: aby to nebyl někdo z našich.
Byl to někdo z našich. Karbonový stativ, objektiv, foťák, všechno v čudu. Pád z menší výšky jsem slyšel vícekrát. Aj do vody. V Benátkách, turistka pustila kompakt z vaporetta do Canale Grande a pak jen koukala zoufale do vod, zdali se nevynoří zlatá rybka s foťákem v tlamě.
Nevynořila.



Zahubil jsem několik objektivů: špatně zapnutá taška; objektiv vsunutý do kapsy, jenže v té kapse už něco bylo a on vyčuhoval a hup, už byl na zemi; objektiv na foťáku, foťák na stativu, stativ přes rameno… a destička špatně uchycená. To je strašný prevít, ta špatně uchycená destička. Kontrolovat! Jindy zase objektiv na zadním sedadle auta, a on se vykutálel… tenkrát se mu naštěstí nic nestalo.

Neštěstí může nastat, když necháte foťák na stole a visí mu řemen. Kamarádce takhle strhlo batole foťák… naštěstí se dítěti nic nestalo, což se ale nedá říci o foťáku. Já zažil něco podobného, přišel jsem do pokoje a pejsek, tehdy to byla naše Iriska, stál s vytřeštěnýma očima uprostřed místnosti a na krku mu visela zrcadlovka. Iriska strčila do řemenu hlavu.

Od takových nehod odpomůže jen kontrola a zase kontrola. Zapnutá brašna či batoh. Upnutá destička. Teď, jak píšu, jsem si vzpomněl… Některé řemeny mají sklony se uvolnit, jsou umělohmotné, hladké a kloužou ve sponě. Dvakrát se mi stalo, že jsem foťák zachytil doslova při pádu. Je dobře nešetřit na koupi řemenu. Používám neoprenový řemen, je docela drahý, ale nikdy jsem nezalitoval, protože ty řemeny dodávané k foťáku mívají tvrdé, nepoddajné… a někdy takhle kloužou.

UV filtr a sluneční clona – to jsou velmi užiteční pomocníci. Je to ochrana proti mechanickému poškození léty osvědčená. Ony objektivy mají docela měkkou obrubu se závitem, stačí ťuknout a obruba se zdeformuje tak maličko, že to na pohled ani nepoznáte, ale pak se divíte, že potvora polarizační filtr nejde našroubovat. To je tím, že jste tím objektivem ťukli.

No a někdy si malér vykoledujete. Podívejte se tady na to video, podotýkám, že je tení záznam MÉHO pokusu…



Strašné, co? I když… záznam pokračoval i po nárazu…

 

Stalo se vám něco zajímavého podobného? Dejte vědět, nic tak nepotěší, jako neštěstí bližního!