Před týdnem jsem tu psal o bracketingu (postupné expozici s různými hodnotami), o skládání těchto dílčích obrázků automaticky ve fotoaparátu, celoplošně v editoru a místně – pomocí vrstev. Je to téma důležité a proto jsem se k němu vrátil ještě z jiné strany.

Posledně jsem tu HDR obrázky ne zrovna pomlouval, ale – dejme tomu – nepřekypoval jsem nadšením nad automatickým HDR. Ono totiž skládání ve fotoaparátu je skutečně jen nouzovka. Skládání ze tří kousků v Zoneru je lepší. Ale pořádně se to dělá ve specializovaném softwaru, jako je třeba součást (pořád ještě) free čili bezplatné sady pluginů Nik: jmenuje se to HDR Efex Pro 2. Pořídil jsem pět obrázků s různou expozicí, odstupňovaných po 1 EV, tudíž ten nejtmavší byl -2 EV (čtyřikrát podexponovaný) a nejsvětlejší +2 EV (čtyřikrát přeexponovaný oproti standardně nastavené expozici. To jsou ty fotky.


Pro informaci, ta fotka s nominální expozicí, tedy ta bez korekce, vypadá takto:


Když je pak složím v HDR Efexu, vyjde z toho toto:


Je to takové hodně barevné, jak už ty HDR fotky bývají, je ale fakt, že je to prokreslené jak v jasných, tak i temných partiích.
O tom jsem ale psát nechtěl. Vraťme se na začátek – pořídil jsem postupně 5 fotek s různou expozicí. Tuhle se mě jeden čtenář ptal, jestli to není plýtvání energií a časem, vždyť by stačilo RAW fotku vyvolat – v našem případě – v pěti hodnotách.
OK, pojďme to zkusit. Spojíme opět v HDR Efex Pro 2 pět obrázků různě tmavých, které ale pocházejí z jediného, napětkrát vyvolaného RAW snímku.


Když je srovnáme, zjistíme, že rozdíl mezi nimi je nepatrný:


Dokonce, když se oba zvětší na 10%, je ten vpravo, pořízený z jediného RAW obrázku mírně saturovanější a ostřejší, než RAW obrázek na levé straně, složený z originálů různě exponovaných.


To je radostné zjištění, protože nás to nenutí fotit ze stativu. Navíc je to další argument pro focení v RAW.
Než se ale začneme radovat, pojďme se podívat na dílčí obrázky. Tento je vyvolán s korekcí do +1 v Camera RAW z původního RAW obrázku bez korekce. Je tedy 1x přeexponovaný oproti nominální expozici, ale editačně, zesvětlením, vyvoláním.


Srovnejte ho s obrázkem záměrně přeexponovaným, s korekcí +1.


Když pak oba srovnáte, vlevo je ten vyčarovaný z RAW, vpravo řádně exponovaný s korekcí, přece jen je ten řádně exponovaný lepší - ve 100% zvětšení.


Teď k tomu překvapení. Předpokládal jsem, že udělám dramatický zvrat a předvedu, že 4x zesílený (+2EV) RAW bude oproti JPEG naexponovanému s korekcí +2 EV zašuměný. A on není… Dokonce ten zesílený z RAW (vlevo) má zřetelně lepší kresbu v nejtmavších partiích, třebaže jsem s tím RAW obrázkem nic nedělal krom zesvětlení, tedy krom posunutí táhla Expozice o +2 EV.


Jak to tedy je? Závěr není jednoznačný - krom jednoho zjištění: ve složitých světelných podmínkách dlužno fotit v RAW... a složité světelné podmínky jsou prakticky pořád.