V úterý jsem zde psal o novém blesku Canon Speedlite 470EX-AI, který si dovede díky umělé inteligenci sám nastavit úhel odrazu o strop. Dnes si povíme, k čemu je to dobré, ten odraz od stropu.

Obecně řečeno, blesk slouží jako doplňkový zdroj světla a používáme ho nejčastěji v nízké světelné hladině. Vestavěné blesky jsou konstruované tak, že osa jejich reflektoru je rovnoběžná s optickou osou objektivu – lidově řečeno, blesk práská ve směru, kam je objektiv namířený. Externí nasazovací blesk dělá v základní pozici totéž. Na ukázce vidíme výsledek. Slečnu jsem fotil před oknem, tedy v protisvětle přístrojem Canon 4000D – tedy nejlevnější zrcadlovkou všech dob. Mimochodem, zajímavost – po expozici se blesk musí nabít a když tedy není nabitý a exponujeme, obvykle z toho vyjde černoch v tunelu. Tahle dvojice aparát+blesk ale komunikuje, a dokud blesk není nabitý, aparát upraví expoziční čas – věru zajímavé a chvályhodné. Leč zpět k tématu.

Slečna vyfocena, ale… vidíme placatě nasvícený obličej, lesky na pleti, červené oči a tvrdé stíny pod bradou. To je efekt přímého blesku – a mohlo by to být horší…



Zmáčkl jsem kouzelné modré tlačítko na blesku Canon Speedlite 470EX-AI a on se zaměřil na strop a cvak… ejhle výsledek. Žádné lesky ve tváři, žádné červené oči, žádný placatý obličej, ani byste nevěřili, že je to pořízeno pomocí blesku.



Tady máte schematický obrázek, jak to funguje, převzal jsem ho z instrukčního webu Sony – Sony samozřejmě též vyrábí blesky. Trik je v tom, že jen trochu lepší blesky mají reflektor na kloubu a můžete je namířit vzhůru nebo do strany. Světlo se odrazí, a na cíl dopadne sice slabší, ale zároveň měkčí, rozptýlené – a o to nám jde.



Ten Canon Speedlite 470EX-AI to umí nastavit sám – na ukázce vidíte Luďka Boušku, experta od firmy Foto Škoda, jak poněkud nedůvěřivě sleduje počínání umělé inteligence (ta zrovna měří výšku stropu).



K dosažení výsledku vám postačí inteligence vlastní a blesk dokážete vyklopit nahoru sami. Nicméně je tu několik háčků.

Ono to dobře funguje, když je strop a) dost nízko, b) je bílý. Viděl jsem zoufalce, kteří práskali o strop ve sportovní hale vysoké pětadvacet metrů, nebo dokonce ve volné přírodě, kde nejbližší strop je hvězda Aldebaran. Pak to samozřejmě nefunguje. No a další výhradu doložím na další ukázce. Řeknete, pěkná slečna, navíc je neuvěřitelné, že takhle výtečně prokreslená fotka je pořízená v místnosti foťákem za cenu pod devět tisíc… Ale ten háček spočívá v tom, že světlo jde hodně shora a dělá lidem pytle pod očima. Což se zde děje taky.



Tak abyste se nedivili… Proto je někdy lepší to prásknout o zeď, taky se dělá to, že namíříme nahoru a gumičkou přichytíme k hlavě blesku vizitku, takže část světla se odrazí od stropu, ale další od té vizitky a to světlo pak letí přímo a změkčí stíny. Technik je hodně, aj celé knihy se o nich píší. Zkoušejte, laborujte, a nebojte se práskat o strop. Pokud není červený nebo zelený...