Fotil jsem s naší Dílnou v sobotu v Praze na Klárově při demonstraci Pirátů na obranu internetu. Nemyslete, ona se ta svoboda týká Digineffu taky – jsou zde tendence prohlásit hypertextový odkaz za porušení autorských práv! Nicméně o tom můj dnešní článek nebude, týká se jen fotografování.

Vypravil jsem se tam s Canonem 5D Mk III a objektivem Sigma 35/1.4. Tahle pětatřicítka – na přístroji APS-C by to bylo fyzických cca 24 mm a na Micro 4/3 by to bylo cca 18 mm – mi připadá jako nejpříhodnější pro živou fotku. Má dostatečně široký úhel záběru, je to cca 50 stupňů na úhlopříčce. To je dost na to, aby se dala zabrat situace a přitom to ještě nezkresluje lidi tak, že mají velké hlavy a malé trupy a krátké nohy. No a vysoká světelnost vede k tomu, že je ostré jen to co je v rovině ostrosti, nicméně to co je mimo je pořád ještě čitelné. Takže, policajtů jako much. Tady jsem zachytil dva bdělé – jsou v ostrosti, demonstranti mimo ostrost. Fotka má tu vadu, že většina plochy je mimo ostrost, nicméně jako ukázka malé hloubky ostrosti to myslím vyhoví.


Tahle fotka taky stojí na malé hloubce ostrosti, ovšem je už líp řešená – ústřední postava je ostrá, vedle je transparent, taky v rovině ostrosti a v pozadí hloučky demonstrantů (ona to nebyla žádná masovka...).


Na třetí fotce je zřejmé, že jsem zbytečně málo clonil, je to na F2.0, kdybych zaclonil na F5.6, neřkuli F8.0, holčička by byla podstatně ostřejší. Důležité je samozřejmě ten děj, jak dítě pozoruje instalaci cenzurní dýky vraždící svobodu slova...


Ta pětatříca vede k jakémusi klidnějšímu focení. Širší ohnisko dává dramatičtější výsledky, ovšem někdy to vede k nepřehlednosti. Proto opakuji, že je důležité být hodně blízko motivu, zvolit výrazný prvek jako markant a pokud možno omezit počet postav ve snímku, ideální jsou tři (pak nastává obvykle zmatek).


Na této ukázce Daniely Šimkové je ale příklad perfektního využití širokého úhlu záběru a jinak by se to ani nedalo vyfotit. Ovšemže z nadhledu, s využitím výklopného displeje


Širokoúhlým objektivem vyhledává své motivy kolega Jiří Šára. Pracuje Olympusem OM-D EM 10 a zkreslující efekt širokoúhlého objektivu využívá ve prospěch věci – ovšem musí jít hodně blízko k objektu. Zde je příklad mého pravidla tří - tři postavy v záběru, jsou perfektně čitelné.


Jiří Šára velmi často  fotí svým širokáčem odspodu – k tomu výborně slouží výklopný displej Olympusu. Tím se získává neobvyklý pohled a eliminuje se nebezpečí velkých hlav a krátkých nožiček - za cenu dlouhých nožiček a malých hlav. Ale efektní to je. Navíc, černobílá tomu streetovému focení vysloveně sluší.

Přirozeně že širokáč není povinný. Petr Odvárka na to šel delším ohniskem, 55 mm na Canonu 7D, tedy ekv. zhruba 80 mm.Je to takové, řekl bych, snazší řešení. Zde jsou zachována dvě pravidla z mého Desatera - málo nad hlavou a prostor ve směru pohybu a pohledu.

Takže jsme si v tom dešti docela dobře zafotili a snad i podpořili dobrou věc. Tvrdím jedno – jakmile se do internetu začne vrtat a začnou ho vylepšovat a svazovat a reglementovat, zničí ho. Možná že jim jde právě o to... víte, jak jim asi leží v žaludku? Závěrem opět fotka