V botanickém skleníku Fatamorgana v Praze v Tróji začala v úterý 4. dubna výstava motýlů. Potrvá do 28. května a postupně se zde vylíhne šest tisíc kukel a ve skleníku se proletí, spáří a vajíčka naklade šedesát druhů exotických motýlů. Je to náramná podívaná pro oči i velká výzva pro fotografa.

Praktické rady: smí se tam fotit s bleskem, nicméně on ten blesk do značné míry likviduje příjemnou světelnou pohodu. Ale smí se to. Dále: motýli jsou ve střední, tropické části skleníku. Po příchodu z chladna se vám opotí objektivy. Hned u vchodu je sušička na ruce, ta hodně pomáhá, osvědčuje se i chvilková pauza s foťákem položeným na radiátor topení. Není zas tak rozpálený, aby foťáku ublížil. Když je zima, chodím tam s foťákem pod bundou, už cestouo v autě si ho tam strčím. Do skleníku jdu a mám ho předehřátý.

Moje žena Ljuba Krbová tam zkoušela Tamron SP 90/2.8 Di VC USD, ten loňský, je to druhá generace s pětiosou stabilizací. Já nasadil mezikroužek střídavě na Samyang 120/1.2 a na Canon 50/1.4., měl jsem s sebou tři, ale naprosto stačil ten nejužší, 13 mm.

Tihle tropičtí motýli nejsou zdaleka tak plaší jako ti naši a nechají se fotit celkem v klidu. Na autofokus je dobře zapomenout – ostříme maličkým pohybem vpřed a vzad – důležité je držet v ostrosti oko. Hloubka ostrosti je velký problém – a nedivil jsem se zkušenému matadorovi Mirkovi Zajícovi, že kromě Leicy fotit mobilem! Součástí výstavy jsou i fotografie motýlů – dokonalé prezentace od specialistů. Nevidím do jejich kuchyně, ale nedivil bych se, kdyby používali focus stacking, tedy skládání dílčích, různě zaostřených záběrů. Naše ukázky jsou v původním provedení, jen vyvolané z RAW.

Podstatné je ostřit na oči – to je univerzální zásada, platná pro lidi, zvířata i hmyz. Všechno může být neostré, ale oko, to musí být jasné.


Tamron 92/2.8 MACRO II, foto Ljuba Krbová
Co je lepší – celý motýl, anebo je lépe zachytit atmosféru kolem? Tohle je Morpho peleides – je možná nejkrásnější z těch vystavovaných. A líhne se a vydrží i po výstavě, vídám ho ve Fatamorganě často! Potíž s ním je v tom, že když sedí, málo kdy ho vidíte takhle pěkně modrého…


Samyang 85/1.2 a 13 mm mezikroužek, foto O.Neff

Častěji ho uvidíte na krmelci, cpe se tam a křídla má splácnutá k sobě. Taky mají krásnou kresbu, ale co je to platné, ta modř je senzační.


Tamron 92/2.8 MACRO II, foto O. Neff Tenhle brach vypadá dobře i při pohledu ze strany, díky svému červenému tělíčku. Ale i pak je třeba ostřit na oči. Přibleskl jsem si to, ale moc dobře to nevypadá.


Canon 50/1.4 a 13 mm mezikroužek, foto O. Neff

Bez blesku to má lepší atmosféru.


Canon 50/1.4 a 13 mm mezikroužek, foto O. Neff

Ukázka, jak je to s tou ostrostí delikátní. Tuhle fotku jsem vybral, protože hlava je nejostřejší.


Samyang 85/1.2 a 13 mm mezikroužek, foto O.Neff
No a zde jsou vedle sebe čtyři obrázy s různou ostrostí – o desetiny milimetru:


Někteří pózovali ochotně…


Tamron 92/2.8 MACRO II, foto Ljuba Krbová

… jiné bylo nutno objevit.


Tamron 92/2.8 MACRO II, foto Ljuba Krbová

Na závěr výkon, který si zaslouží potlesk – motýl v akci, chycený v kratičkém mezipřistání.


Tamron 92/2.8 MACRO II, foto Ljuba Krbová

Je to divukrásný zážitek a fotograficko – sportovní disciplína. Dva důvody z mnohých, proč se do Troji do skleníku Fatamorgana vypravit.