Vrátil se kamarád z Dominikány a přivezl s sebou Nikona D800 na odpis a Nikkor70-200/2.8 na opravu za osmnáct tisíc. Příčina – mořská voda. Uvědomil jsem si, kolik nehod se stalo mě a mým přátelům a známým a rozhodl jsem se udělat seznam rizik. Jistě je hodně neúplný a budu rád, když mě upozorníte na další.

Pád fotoaparátu může mít různé příčiny.
Uvolněný popruh, koupil jsem si neoprenový popruh, nasadil jsem si ho na foťák -a málem mi foťák upadl, protože popruh, jak byl nový, měl moc velké tření a proklouzl. Pomohlo až sešití.
Volný popruh, který visí přes hranu stolu je potenciální zdroj pádu. Nikdy nenechávejte popruh viset. Já ho nechal a do oka se připletl pes, naše tehdy ještě Iriska a foťák strhl. Pro foťák naštěstí – strhla si ho na záda a když jsme přišel do místnosti, stála vyčítavě uprostřed a měla Nikona D200 pověšený na krku. Ale kamarádce strhlo Nikona na dlaždičky dítě, byla to D700 a 14-24/2.8.
Stativ nás může zradit. Nedbale nasazená destička je smrtonosná past. Fatální důsledky může mít i uvolněná noha stativu – stativ najednou klesne na jedné straně, ztratí vyvážení a je po foťáku. Osudné může být i nedbale umístěný stativ, to se stalo kamarádovi na terasovém chrámu v Baganu v Barmě; slyším ránu, ještě si říkám, snad to nebyl nikdo z našich, a byl. Zničený stativ Gitzo, dále pan Canom 5D Mk II a optika. Do stativu může drcnout někdo jiný a stativ letí, zvlášť je-li lehký, stalo se mně ve Fata Morganě, ve skleníků v Praze Troji.


Fotovýbava po kapsách je také ohrožená. K disposici jsou fotovesty s hlubokými kapsami anebo popruhy a postroje s brašničkami. Je ale třeba věci do kapes dávat pečlivě a pozorně. Běda, když zapomeneme, že v kapse už něco je a na ni dáme třebas objektiv. Ani brašna není stoprocentní záruka ochrany, pokud není zapnutá. V terénu často taháme brašny otevřené, pozor na to. Některé jsou špatně vyvážené, na tohle trpěly brašny signované jako National Geographic, a převrhávaly se.
Zkřehlé a mokré prsty – moje – upustily Ricoha na rohu Václaváku a Štěpánské.
Nepozornost je velký zdroj malérů, spolu s únavou a dalšími faktory.
Voda v brašně, stalo se to kamarádce, na záchodě si brašnu odložila do umyvadla a pudrovala si nos a drcla do pákového kohoutku a nevšimla si toho. Fotografka s dvacetiletou praxí.
Zapomenutý foťák, to je něco, co nám hrozí na cestách, kdy často měníme místo. Zatím jsem vždy zapomenuté nářadí našel, ale vždy to bylo v Asii a tam se krade míň než jinde, lidi mají nekradení v genech od doby, kdy tam neznali jiný trest než trest smrti.
Krádež má tucty podob. Je dobré mít v hostinských místnostech popruh brašny zaklesnutý za nohu, ale i pak se stalo mému kamarádovi, že seděl na tribuně v Havaně a zloději byli pod tribunou a popruh uřízli a brašnu mu doslova vyrvali z rukou. Ale to je výjimka, zpravidla využijí nepozornosti a brašnu čmajznou. Mohou vám vykrást i byt nebo dům, ale to je kapitola sama pro sebe.

Horko a déšť jsou též vážné hrozby. Foťák v létě na okně od auta je skoro odsouzen k smrti, záleží na to, jak dlouho ho necháte smažit. Malou přepršku přežije v podstatě každý foťák, monzunové deště jsou větší hrozba. Jednou jsem v Koreji sušil objektiv pět dní na sluníčku za oknem, voda se dostala dovnitř 70-200/2.8 přestože je utěsněný proti vlhkosti. Ovšem mořská voda je smrtelné nebezpečí i ve velmi malém množství. Existují dnes přístroje které mohou do vody, ale pozor, je třeba všechna utěsněná místa udržovat v čistotě. Pokud to výrobce předepisuje, je třeba gumové těsnění ošetřovat podle předpisu výrobce. Stačí malé smítko uvázlé ve dvířkách a foťák je na odpis.
Napadá vás ještě něco podstatného? Dejte mi vědět! Adresa je ondrejneff zavináč gmail.com.