Před měsícem jsem si balil fidlátka na cestu do Kolína nad Rýnem, kde se co dva roky koná mezinárodní veletrh fotografické techniky. V sobotu jsem měl mít o Photokině povídání na photokinové téma, ale byl tam takový organizační bordel, že jsem to radši vypustil a věnoval se Lytru – psal jsem tu o něm včera. No a o té Photokině je to dnes.

Foťáky tam vystavené asi představovat nemusím, ostatně psal jsme o nich on line a tento týden bych měl dostat do paciček Nikona D750 na dobu delší než třicet minut, jako to bylo v Kolíně. Spíš se chci rozepsat o širším pohledu.

Připadala mi letos chudší a méně navštívená. Na oficiální stránce sice píší, že přišlo 185 tisíc lidí, ale je mi nápadné, že v roce 2012 ji navštívilo, hádejte, no ano, na unt přesně taky 185 tisíc, tak jestli oni tyhle berichty nevytvářejí systémem copy paste. Ohromujících novinek jsme se tady nedočkali, snad vyjma toho Nikonu D750, ten skutečně byl neočekávaný, protože těsně před ním vytlačil Nikon D810. Vyplynulo z toho – a to je zřejmě jedna z obecných tendencí – že full frame zrcadlovky 24 x 36 mm nabývají na prestiži a že tento trend Nikon zřejmě uchopil lépe než jeho konkurent v oboru profi techniky, tedy Canon. Jakýsi šepot jsem zaslechl i kolem úvah Olympusu stran full frame, ale na mé dotazy následovalo příkré oficiální odmítnutí. Každopádně se Nikon FF hodně věnuje, jak pokud jde o těla, tak o skla.

Hodně se debatuje o mirrorlessu, čili o systémových kompaktech. Za správný konec to popadli svou řadou X u Fujifilmu. Šéf jeho marketingu Tošišida Iida si pochvaluje, že X-T1 má dvojnásobné prodeje než se čekalo a bylo třeba zvýšit výrobu. Firma má svoji roadmap stran objektivů a nehodlá ji měnit, hodně sází na telekonvertory. Mimochodem, totéž udělali u Olympusu, na Photokině jsem úspěšně zkoušel 1,4x telekonvertor u jejich profi objektivu 40-150/2,8. Leč zpátky k Fuji. Pan Iida tvrdí, že prodej mirrorlessu šel nahoru o 40% a zrcadlovky že o 20% klesly. Je to spíš zbožné přání než realita a odráží to i skutečnost, že Fujifilm se přestal zrcadlovkami zabývat. Ale zajímavá poznámka mu uletěla, že kdyby Canon a Nikon šli vážněji do mirrorlessu, že by to pomohlo všem. Což lze dešifrovat tak, že synergický efekt by byl ve větší popularitě tohoto systému.


Novináři z Dpreview vyzpovídali i Masaya Maedu z Canonu. Ten se omezil na lakonické prohlášení,že Canon bere mirrorless velmi vážně. Možná bere, ale navenek to vidět není. Jeho M systém uvázl na písku. Kompakt Powershot G7X se svým jednopalcovým snímačem je jistě velmi dobrý fotoaparát, ale mirrorless to není. Takže aspoň že Canon konečně přišel s novou 7D.

Ono je to ale s těmi SCC, jak se též mirrorlessy označují, nejednoznačné. Panasonic v této oblasti hraje významnou roli, ale i on přišel na Photokinu s LX100, což je sice přístroj formátu Micro Four Thirds, jako mají mirrorlessy, ale má pevně vestavěný , čili ne-výměnný objektiv. Jako Canon G7X. A máte to! Královský výrobek v oboru mirrorlessu byl k vidění a odzkoušení u Samsungů. Před jejich NX1 dlužno smeknout, osmadvacetimegový čip, patnáct oken za vteřinu, bleskově ostřící hybridní autofokus, třípalcový výklopný displej a 2,4 megový elektronický hledáček bez blikání a jako třešnička na dortu rozhraní USB 3.0. Jenže je to velké jako zrcadlovka.


Jaký je tedy výsledný dojem?
Nějaký převládající trend nelze vystopovat. Když ale uvážíme, že na celém světě je, ať visím, deset výrobců fotoaparátů určených širší veřejnosti, které je třeba brát vážně, v celosvětovém měřítku najde své uplatnění vlastně jakýkoli koncept. V úhrnu bude dost lidí, kteří si ho po celém světě koupí a uživí tím výrobu. Osobně, když se snažím o delší výhled, sázím na rozvoj přístrojů s velkým čipem 24x36 a možná časem i středoformátovým, a pak na sofistikované , skutečně lehké a malé přístroje pro živou kontaktní fotografii. A moc bych si přál renesance tisku fotek, tedy odvětví zahubené krátkozrakou chamtivostí výrobců tiskáren, kteří si myslí, že jsou lidi blbci a že skočí na trik s levným hardware a drahým spotřebním materiálem. Lidi nejsou blbci. Prostě se na tisk vykašlali a vesele sdílejí fotky po mobilech.
Že za deset, patnáct let nebudou mít fotky svých dětí je moc nepálí. Ale o tom ta Photokina fakt nebyla.