Na nedávném fototripu do Skotska jsem měl s Michalem Houdkem k disposici dva širokoúhlé zoomy, Canon EF 16-35mm F2.8L III USM a Canon EF 16-35mm F4L IS USM. Podívejme se, jaké s nimi byly zkušenosti.

Jaké jsou
Oba patří k prestižní L-řadě Canonu, jsou tedy vyrobeny s nejvyšší péčí, utěsněné proti vlhkosti i prachu, oba mají kruhové ultrasonické ostření, mají devítilamelové clony a oba samozřejmě jsou určeny pro plnoformát a APS-C. Přirozeně že na plném formátu 24 x 36 se projeví efekt krátkého ohniska a širokého úhlu záběru cca 105 stupňů. Liší se světelností, F2.8 a F4.0 je jeden stupeň. To se projevuje v ceně: dva osmičkový stojí 65 tisíc, čtyřkový 30 tisíc, to je méně než polovina. Ten čtyřkový je stabilizovaný, výrobce udává 4 stupně. To mi vychází na polovinu vteřiny z ruky, to je samozřejmě příběh z říše pohádek a bájí. Nicméně stabilizace zde funguje. Na delší straně 35 mm mi vyšla jako spolehlivá rychlost závěrky 1/30,  při 1/15 to bylo 6 ostrých z 10 a při 1/8 to byly 3 z 10; nicméně i při 1/4 vteřiny jsem jednu z deseti udržel.

Konstrukčně jsou oba rozdílné, třebaže mají shodný počet optických členů 16: dva osmička má 11 skupin, čtyřka dvanáct. Speciální čočky, opět rozdíl – jedna oboustranně asférická proti třem asférickým a dvěma z UD skla. Dva osmička je větší a těžší, 790 g, 128 x 89 mm a 82 mm průměr závitu, čtyřka 113 x 83 mm na 615 g a filtr je 77 mm. Pocitově jsou v podstatě totožné. Dokonalé zpracování, nic nedrhne, nic nechrastí, ostření tiché a rychlé. Zoomuje se bližším prstencem, vzdálenější slouží k ostření. Vzájemně se podobají jako větší vejce menšímu vejci, vlevo dva osmička, vpravo čtyřka:


Srovnání výsledků ukazuje i na podobné vlastnosti. Nejdřív vinětace:



Nahoře F2.8, dole F4.0



Vinětace je tedy v podstatě stejná, v praxi nehraje roli – při zmenšení původního obrázku se vždycky jakoby zhorší. Podobná je i soudková vada:



Nahoře F2.8, dole F4.0



Zajímat nás ale bude především kresba. Zde jsem měl dokonce srovnání s objektivem 17-40/4.0. To je objektiv, který vlastním a je můj oblíbený. Zde je srovnání, 2.8 – 4.0 a 17 ka na čtyři, takhle kreslí v centru:



Rozdíl ovšem vynikne při pohledu na kresbu v rozích. To je bolavé místo extrémně širokoúhlých objektivů. Na ukázce je jasně vidět, jak ta dva osmička si vede nejlíp, pak je 16-35/4.0 a moje 17-40/4.0 je na tom očividně nejhůř:



Přitom je to přicloněno na optimální clonu 8.0 na 100 ISO.

Při plné světelnosti je to trochu jiné. Na F2.8 je ta 16-35 přece jen měkčí a při F4.0 je také o něco pozadu za 16-35/4.0:



Pohled do rohu je ale dramatický – při F4.0 vychází dva osmička zase nejlíp a 17-40/4.0 je na tom bídně.



Naše pozornost ovšem patří oběma 16-35. O kvalitativním náskoku dva osmičky netřeba diskutovat, je ale na každém, zdali bude pokládat víc než dvojnásobnou cenu za oprávněnou. Ta větší světelnost má roli při fotografování v interiérech, kdy přece jen dosáhneme jakéhosi separačního efektu a fotoaparát bude i lépe ostřit díky většímu vstupnímu otvoru. Zároveň ale je třeba brát do úvahy velikost filtru – ten průměr 77 mm je docela obvyklý u špičkových skel, avšak 82 mm, to už jsou hodně velké průměry a cena filtrů jim odpovídá. Zde jsou ukázky z objektivu 16-35/2.8

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10

Tady jsou ke stažení fotky ze čtyřkové 16-35, foceno modely 6D Mk II a 5D Mk III:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10

Shrnutí:
Objektivy Canon EF 16-35mm F2.8L III USM a Canon EF 16-35mm F4L IS USM jsou špičkové širokoúhlé zoomy, určené především pro plnoformátové zrcadlovky. Na APS-C přístrojích nevyužijeme jejich dominantní vlastnosti. Rozdíl v ceně je zásadní a neodpovídá míře kvalitativní přednosti dva osmičkové verze vůči čtyřkové. Otázka tedy nezní, zdali je verte F2.8 lepší. Samozřejmě je lepší, než verze se světelností F4.0. Otázka zní, zdali se to vyplatí a to je problém individuální. Při profesionálním nasazení se obvykle takto neuvažuje a profesionál sáhne po tom nejlepším, co je k disposici, a to bezesporu je Canon 16-35mm F2.8.


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky objektivů Canon?