K dnešnímu zamyšlení mě přiměla série docela normálních dokumentárních fotek, které mi poslal jeden posluchač naší idifové Dílny. Byly z předvánočního bazaru a byly pořízeny bleskem. Nejsou takzvaně špatné a to mě právě vedlo k tomu zamyšlení. Nejdříve se na jeden podívejme:

Řeknete si, že na něm nic zlého nevidíte. Když se ale podíváme na EXIF, budeme se na něj dívat jinýma očima. Připomenu, že EXIF je soubor údajů, vnořený do těla každého digitálního snímku. Obsahuje množství údajů, zapisuje parametry vzniku fotky. No, a co tady vidíme?

Snímek byl pořízen v místnosti Canonem čtyřistapadinou, ISO 400, no, proč ne, když s epoužil blesk. Jenže ta 1/125 sec na F4.0? Kdepak se nám to tu vyvrbilo? To je expozice odpovídající situaci venku na ulici za zamračeného dne. Ale za dne, nikoli v místnosti kde se svítí žárovkami. Jdeme na program expozice a vidíme s preferencí času. To je na Canonu režim Tv a je to ten režim, že si nastavíte dobu osvitu a automatika vám nastavuje clonu. Takže zde autor nastavil stopětadvacetinu a automatika otevřela clonu co to šlo, na plnou světelnost F4.0. No a do toho šil blesk s kompenzací do mínusu o -EV.

Znamená to, že blesk se tu stal hlavním zdrojem světla, protože za expozice 1/125 - 4.0 při 400 ISO na dané světelné podmínky byla absolutně nevhodná.

Základní chyba byla nastavení priority času. Proč takto? Nebyl k tomu nejmenší důvod. Výsledek je ten, že blesk je hlavní zdroj a partie, kam nedosáhne , jsou podexponované. Na té první fotce to není tak moc vidět, protože nemá velký prostor. O to víc je to vidět na druhé ukázce:

Tady jsou muzikanti dokonce přepálení a místnost vzadu je utopená ve tmě.

Jak správně
Především je třeba pracovat v kreativním režimu, nikoli automatickém, ten bývá vyznačen zeleným foťáčkem, zeleným obdélníčkem, nápisem auto a podobně. Ten totiž způsobí, že automaticky aktivuje při špatném světle blesk a nastaví čas na tzv. synchronizační rychlost, obvykle na 1/60 sec. To pak vede k jevu popsaném a předvedeném na naší předcházející ukázce - vypálené popředí, temné pozadí.

Kompakty je třeba nastavit v položce blesk na tzv. "pomalý blesk" čili "slow flash", najděte si to v manuálu, každý výrobce to dělá trochu jinak.
Zrcadlovky se taky obvykle dají takto nastavit, ale tam budeme pracovat především v režimu preference clony, případně v ručním nastavení - režim M. Aktivujeme blesk a musíme dávat pozor, jestli nám vycházejí expozice s dlouhými časy. Když tam uvidíme 1/60 nebo 1/125 v místnosti kde svítí tři umrněné žárovky, někde je chybka. Lze použít i scénického režimu noční portrét, ten obvykle funguje právě jako ten blesk do pomalého času. No a pak neškodí blesk trochu stáhnout, jak to správně udělal náš posluchač, záleží na tom, jak blízko jsou motivy, obvykle osoby, které fotíme, v dosahu cca 5 m je dobře nastavit blesk na -1 EV, kdyby to mělo být dál, tak použijte menší hodnotu kompenzace. Ideální je, aby na výsledném snímku nebylo znát, že byl pořízen s bleskem.

Takto jsem na letním Digifóru vyfotil kolegu Vítka Mádra. Je jasně patrné, že je všechno správně exponované, on i prostor v pozadí a přitom díky dobře nastavené kompenzaci je na jeho obličeji patrný vliv přirozeného osvětlení místnosti, obličej tedy není plochý. Proč tedy blesk, když jsem vlastně fotil na přirozené světlo? Protože ten blesk dodá fotce ostrost -to je jeho hlavní půvab!
A TAK MA BYT, jak říkal Jožo Farkaš.

Doplněk

Napsal mi čtenář p. Z.K.:

V podstatě jde o to nastavit expozici tak, jako kdybych fotil bez blesku a bleskem scénu, nebo portrét pouze dosvítit.
No jo, ale v normální místnosti doma je světla málo, takže expoziční čas vychází dlouhý. Z toho mě vychází, že bych musel použít stativ a fotit statickou scénu.
Ale to většinou není prakticky možné, pokud chci fotit například děti, párty, nebo podobně. Takže nakonec dopadnu stejně jako fotka ve Vašem případě 1/60s, f/4.0, ISO 200, nebo 400.
Když ale vidím Vaši fotku z Digifóra v tomto článku, tak určitě není ze stativu a ani scéna nepůsobí staticky. Bohužel u ní chybí udaje o expozici.

Je třeba si uvědomit, že při použití blesku vždy jde fakticky o dvě expozice naráz. Jednak exponujeme kombinací clony a expoziční doby, jednak světelným výbojem blesku, který scénu zasáhne na krátký zlomek vteřiny, typicky 1/4000 sec. Ty dvě expozice se sečtou. Ta delším časem vede logicky k pohybové neostrosti, ev. k neostrosti zaviněné roztřesením snímku, a to nebezpečí roste, čím delší jsou použité expoziční doby. Do toho zasáhne světlo zábleskového zařízení. Tato druhá expozice vede vždycky k ostrému snímku. Pak ale jde o vzájemné sladění. Samozřejmě, kdybyste měl dejme tomu exp. dobu 1/2 sec a do toho prásknul bleskem, budete mít rozmazanou fotku a v ní jako by byla vkopírovaná fotka ostrá - pořízená bleskem. Takže při focení dejme tomu dětí, párty atd. je třeba se snažit o co nejkratší doby osvitu v rámci možností a bleskem prosvětlovat stíny a zvyšovat ostrost - protože blesk do toho snímku vždycky vtiskne ostré prvky (bělmo očí, lesky na vlasech, světlé části oděvu a pod.).

Pokud ale fotíte v automatickém režimu - zpravidla tou 1/60 sec bez ohledu na to, že světelná hladina a použité ISO neodpovídají expozici 1/60 při dané cloně, pak fakticky eliminujete tu "přirozenou expozici" a všechno táhne jen ten blesk, vyloupne to co je v jeho dosahu a zbytek bude podexponovaný.