V návodech fotoaparátů čteme upozornění, že aparáty jsou stavěné pro provoz mezi 1 stupeň až 40 stupni Celsia. Je to přirozená obrana, řekli bychom i alibismus, výrobců. Praxe je taková, že při rozumném zacházení mráz fotoaparátu neuškodí. Výrobci uvádějí jako spodní

Zde bylo celkem rozumně - v podvečer - použito blesku. Jasné bílé skvrnky, to jsou sněhové vločky. Zabránit tomuto jevu nelze, pomůže jen retuš.

hranici teploty pro bezchybný provoz bod mrazu, protože v chladnu se zpomalují chemickém procesy - baterie slábnou (startovali jste v mrazu auto?). Také mechanické části by mohly mít větší tření. A do třetice, mráz by logicky měl neblaze působit na tekuté krystaly v displeji LCD. Takže pro jistotu uvádějí provozní teplotu nad nulou.
Z praktického hlediska se domnívám, že ideální je přechovávání přístroje v kapse, nikoli pod bundou - pokud máte dost malý aparát nebo dost velkou kapsu, samozřejmě... A v kapse kalhot mějte další sadu baterek. Pak by neměly v našich vcelku mírných mrazech nastat žádné potíže.
Problémy může působit i kondenzace vlhkosti - při příchodu ze zimy do zadýchané místnosti, například. Také pobyt studeného aparátu pod kabátem by mohl vést k zapaření objektivu (nikdy se mi to nestalo, ale možné to je). Takže je třeba být obezřetný a mít na paměti, že ledová zima není pro digitální aparát ideální prostředí. I když... Horolezec Miroslav Caban mi vyprávěl, jak fotil digitálním aparátem Olympus na Mont Everestu ve čtyřicetistupňovém mrazu: aparát pod bundou, ven s ním, cvak, a zpátky pod bundu. Tohle je zřejmě ta nejrozumnější metoda, jak si na mrazu počínat.

Fotografováno hned po příchodu do chaty. Bylo nutno počkat, až se aparát ohřeje a kondenzovaná voda se vypaří.

Další praktické rady najdete v knize Neffův průvodce digitální fotografií, kterou vydal IDIF.