Jednooká digitální zrcadlovka s výměnnými objektivy Nikon D70 se opozdila několik měsíců za Canonem D300 coby přístroj profesionální kategorie s cenou pod 1000 dolarů. Musím hned v prvním odstavci upozornit, že se odmítám pouštět do úvah, který z obou modelů je lepší a který z nich je třeba si koupit, pokud někdo chce

Přístroj s objektivy zapůjčila k recenzi firma Megapixel, Praha

do této kategorie investovat. Canon má tu výhodu, že byl na trhu první, Nikon má tu výhodu, že je na trhu nový. Kdo už má nějakou klasickou zrcadlovku jedné či druhé značky, měl by se držet značky a hlavně - bude mít výhodu objektivů. Ani jeden, ani druhý nepřináší takové výhody, aby to opodstatnilo odchod od sady výměnných objektivů a přechod k jinému typu.

Nikon D70 je velmi podobný úspěšnému modelu D100, je o něco menší a lehčí (rozměry a váha: 140x111x78 mm, 720 g). Má stejný snímač od Sonyho s rozměry 23,7x15,6 mm, 6,24 milionů buněk fyzicky, 6,1 Mpx efektivně. Zato procesor je nový, výkonnější, s vynikající vyrovnávací pamětí. Vytváří obrázky jen ve třech rozměrech, 3008 x 2000, 2240 x 1488, 1504 x 1000 bodů. Používaný formát je JPEG, ve vysoké kvalitě i RAW (koncovka NEF) s možností ukládat souběžně jak RAW, tak JPEG. Konverze - jak se dá čekat v této třídě - je 12 bitová. V přístroji lze použít prakticky celé současně dodávaná řada objektivů od Nikonu a dalších výrobců. Ve většině režimech lze použít všechny objektivy s F bajonetem, ovšem jenom objektivy se zabudovaným procesorem (D a G třída) spolupracují se systémem měření 3D-colour matrix a iTTL bleskem. Kapacitu blesku lze snížit až na 1/64 (v krocích po jedné polovině sousední hodnoty), anebo ji upravit běžnou kompenzací blesku. Nicméně ta první, náročnější metoda umožní dokonalé přisvělení za specifických světelných podmínek. Přístroj též spolupracuje s externími blesky SB-600 nebo SB-800 Speedlight v "command mode", je etdy schopen je dálkově aktivovat. Ostření je automatické Nikon Multi-CAM900 s možností přechodu na manuální ostření. Autofokus (jednorázový nebo kontinuální) je možno nastavit na středovou oblast, nebo oblast ostření lze volit ("dynamic area AF - volba z pěti zaostřovacích bodů) anebo lze nastavit režim "nejbližší objekt". Zaostření lze uzamknout speciálním tlačítkem AE/AF Lock. Bodové měření se týká 1% obrazu, měření s prioritou středu kryje oblast 6 x 12 mm na snímači. Expoziční režimy jsou Program, priorita clony nebo času, plný manuál anebo scénické režimy Automat, portrét, krajina, makro, noční krajina a noční portrét. Nutno ovšem podotknout, že právě toto zařazení scénických režimů na hlavní volič signalizuje,že přístroj není určen profesionálům, a možná, že vyvolá pokrčení ramen i pokročilých amatérů. Tento Digital Vari-Program optimalizuje i barevné nastavení a doostření - kromě nastavení času a clony. Citlivost lze volit v rozsahu 200 až 1600 ISO. Závěrka má rozsah od 30 sec do 1/8000 sec, synchronizace blesku až 1/500 sec. LCD displej má úhlopříčku 1,8´´. Sériové fotografování má rychlost cca 3 snímky /sec. Množství snímků v sérii závisí na nastavení komprese i na kvalitách karty - na ultrarychlou kartu lze v režimu Normal uložit až 144 snímků. Právě tyto vlastnosti posouvají Nikon D70 lehce před konkurenci (včetně D100). Napájen je lithium-iontovým akumulátorem EN-EL3.

Ovládání a menu
Přestože je to přístroj s výkonem profesionálního aparátu a tudíž s množstvím funkcí, jeho ovládání je velmi snadné a přehledné. Zapíná se vypínačem u spouště, volič základních režimů je vlevo (Program, priority atd.). Kdo zná D100 si všimne, že odsud zmizely volby citlivosti, nastavení bílé - přestěhovaly se dozadu na tlačítka vlevo od displeje, kde teď je (shora) prohlížení, menu, ISO, nastavení bílé a nastavení velikosti. To je významné zlepšení, protože volba se urychlila a nehrozí nebezpečí, že člověku zůstala "viset" volba ISO a tím pádem nemohl fotografovat. Ještě dodám, že volba bracketingu (postupné expozice s různými hodnotami) je vlevo nahoře, vedle je nastavení sériového focení, zbývají dvě tlačítka u spouště, jedno pro volbu režimu ostření, druhé pro expoziční kompenzaci. Důležité jsou ovládací kotoučky, jeden pro ukazovák pod spouští, druhý, hlavní, pro palec pod horní zadní hranou aparátu. Nastavení je vidět na stavovém displeji na horní stěně.

Menu je prosté, takřka spartánské. Má čtyři kapitoly - přehrávání, fotografování, CSM a Set up, přičemž CSM znamená "custom", tedy individuální nastavení funkcí. V režimu fotografování je podstatná položka "optimalizace obrazu", protože tam lze nastavit parametry obrazu, nedostupné z tlačítek (sytost barev, doostření, přímý tisk a pod.). Jednoduchý je i setup - zde je důležitá položka "mirror up", tedy zvednutí zrcátka - kvůli čištění CCD. V recenzi nelze zmínit víc než zlomek nastavitelných funkcí - uživatel má k disposici obsáhlý manuál, u nás samozřejmě v češtině, který je dobře důkladně prostudovat, abychom zjistili, které funkce jsou v praxi skutečně užitečné. Obvykle to jsou ty, které odhalíme při prvním zkoumání bez manuálu... :-)

V praxi
Přístroj skvěle padne do ruky - snmad ještě lépe neť D100, která je větší a o poznání těžší. Ergonometrie je skvělá, jen bych si přál větší tlačítko pro kompenzaci expozice, také na polohu závěru meření/AF jsem si musel zvyknout, u D100 lépe padne do ruky, ale to je vskutku detail. Rychlost provozu je zde takřka absolutní. Náběh přístroje po zapnutí je neměřitelný, tedy prakticky okamžitý, zpoždění spouště při namáčknutí anebo po přepnutí do režimu manuálního ostření je také neměřitelné, při autofokusu záleží na konstrukci objektivu. Přístroj je tedy zcela vhodný k fotografování živých scén včetně sportu. Velmi dobré byly výsledky kontinuálního ostření, je na ně spolehnutí, takže se lze soustředit na udržení pohybujícího se objektu v záběru. Obrazová kvalita je vynikající v plném rozsahu citlivosti. Lidé mají někdy obavy z toho, že citlivost začíná na 200 ISO - jestlipak to není na úkor kvality obrazu? Je to myšlení zděděné z klasické fotografie, kdy citlivost byla úměrná velikosti zrna a tudíž samozřejmě že nízko citlivé filmy měly vyšší rozlišení díky menšímu zrnu. V digitální fotografii se fyzické vlastnosti CCD změnou citlivosti nemění a tudíž není nejmenší důvod, proč jít s citlivostí dolů. Obraz je výborný i pří 1600 ISO (rozdíly velikosti dat při různém nastavení ISO 200/400/800/1600 bylo 1,2, 1,3, 1,5, 1,7 MB). Jediná drobná výhrada se týká lehkého moiré v hustých liniích na čárových diagramech (je patrné i na naší zkušební fotce dole). Rychlost sériového fotografování je dostatečná pro běžné fotografování - pro reportážní fotografii je dobře ji mít stále zapnutou a v případě potřeby pak stačí si trochu přidržet spoušť.

Recenzuji přístroj vybavený dvěma objektivy kitu, AF Nikkor 28-80 mm a 70 - 300 mm (viz ceník Megapixelu) - oba objektivy vykazovaly vynikající kresbu a hlavně - velkou rychlost autofokusu. Také jejich návaznost je velmi dobrá (překryv ohnisek 80 a 70 mm). Ohniska je třeba násobit faktorem 1,5x, abychom došli ekvivalentu, tedy reprezentují rozsah od 42 mm do 450 mm, tedy "širočina" je poněkud málo široká a objektiv lze považovat za "záklaďák".

Ani v závěru se nenechám strhnout ke srovnávání s Canonem D300 - přístroje jsou prakticky rovnocenné a rozhodující jsou zde i parametry typu "sympatie ke značce", pokud jde o skutečné rozdíly, pak nejsou toho typu, že by jeden model vůči druhému nějak zásadně zvýhodňovaly nebo handicapovaly. Zajímavé je srovnání s Nikonem D100 - i zde jsou totiž rozdíly tak malé, že stojí za úvahu, zda je cenový rozdíl opodstatněný: možná že se rozdíl projeví po delším užívání, protože D100, málo platné, má tělo kovové, kdežto D70 plastové.
Zajímavější bude uvažování kolem volby D70 anebo přístroje s velkým rozlišením, avšak bez možnosti výměnných objektivů, tedy kompaktu anebo přístroje s elektronickým hledáčkem. I tady je rada drahá. Zrcadlovka má výhodu výměnných objektivů (pokud je někdo chce vyměňovat), a - hlavně - v jasném, ničím nerušeném obrazu v hranolovém hledáčku. Spolu s okamžitou odezvou spouště musím konstatovat, že s D70 se královsky fotí, vidíte co potřebujete vidět a přístroj fotí, kdy chcete vy a ne on. Zrcadlovka ale má smysl, když sebou máte v terénu ještě minimálně jeden objektiv a to vše vyžaduje brašnu - a tudíž je to na transport náročné zařízení. O nějakém "každodenním průvodci" není ani řeči. Za ideální řešení bych považoval kombinaci - tedy zrcadlovku pro "velké bubnování" a kvalitní kompakt pro všední dny. A kdo nepotřebuje výměnné objektivy a stačí mu rozsah .- dejme tomu - ekv. 28 - 200 mm plus konvertor, pak je z hlediska "života s foťákem" asi plně přijatelný přístroj s elektronickým hledáčkem. Což ovšem jsou úvahy mimo rámec recenze, ty si musí v hlavě přemlít každý sám.

Ukázky
Ukázky jsou uloženy i s EXIF údaji. První tři jsou při 200ISO, Žofinka při 1600 ISO, zátiší při 250 (vlevo) a 650 ISO (vpravo), momentky při 800 ISO (vlevo) a 200 (vpravo).