Makrofotografie je napínavá zábava na spodním konci a úžasná tvořivá práce na horním konci. Vyžaduje ovšem trpělivost a také výbavu. Tento objektiv bezpochyby patří k tomu lepšímu, co je na trhu.

Je to objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností 100 mm a světelností F2.8 (největší clona F32). Patří do třídy L , to jsou profesionální objektivy, které se krom jiných vlastností vyznačují i zvýšenou odolností proti prachu a vlhkosti. Na rozdíl od jiných "L" objektivů je velmi lehký, má plastové tělo. Sestává z 15 členů ve 12 skupinách. Průměr filtru je 32 mm, dlouhý je 123 mm a široký 77,7 mm při váze 625 g. Je určen pro práci s tělem APS-C, i full frame zrcadlovkou, eventuálně kinofilmovým přístrojem. Největší přiblížení je 320 mm, pak získáme snímky 1:1, tedy objekt dlouhý 36 mm vyplní políčko kinofilmu od kraje ke kraji. Ostření je samozřejmě vnitřní (při ostření se nikde nic neotáčí) ultrasonické, velmi rychlé a přesné. Objektiv je vybaven stabilizací obrazu.

V praxi
Objektiv má pevné ohnisko, je tedy vybaven jediným prstencem pro ostření. Ostří se plynule a bez problémů, přirozeně že ostření je vnitřní. V okénku nad prstencem lze sledovat údaje o rovině ostrosti ve stopách a v metrech. Rozmezí autofokusu lze vymezit, plný rozsah, od půl metru do nekonečna a od půl metru do 32 cm. Zvlášť to "makro" vymezení je v praxi velmi výhodné. Při snímání z blízka je zbytečné nechat autofokus pátrat někde na obzoru, když fotíme objekty na dosah ruky. K objektivu se dodává poměrně velká sluneční clona, je počítaná na úhel záběru 23,40 a menší při použití DSLR s malým čipem. Objektiv ostřil rychle a přesně. Při makrofotografii je samozřejmě třeba počítat s malou hloubkou ostrosti, ovšem to "není vada, to je vlastnost".

Kresba
Kresebně nedělá objektiv L-řadě hanbu. Mezi kresbou při plné světelnosti F2,8 a F4.0 je znatelný skok, nejlepší je kresba dokonce až při cloně F11 a nemá sklony k obvyklému vadnutí vyvolaného ohybem světla ani při vyšších hodnotách clony. Kresba je zároveň také brilantní, tedy má příjemný přirozený kontrast i v tlumeném osvětlení. Při snímcích v protisvětle nevznikají žádné reflexy, ani při slunci v záběru.
Vinětace (tmavnutí v rozích) je poměrně značná při cloně 2,8 a markantní ještě při cloně F4,0, od 5,6 je únosná a od 8.0 se zklidní a přestává být na pohled patrná.

Soudková vada
Tato vada není patrná, k žádným prohnutím nedochází.

Stabilizace obrazu
Poslední generace stabilizátorů ve mě viklá zakořeněnou skepsi. Objektiv s ohniskem 100 mm má podle zažité poučky umožňovat bezpečně ostré snímky od 1/100 sec dále do kratších časů. Se zapnutým stabilizátorem máte šanci udržet 1/25 ba dokonce 1/10 sec. Záleží samozřejmě na individuálních schopnostech a také na dalších faktorech - větší přiblížení klade nároky na ostrost větší než menší přiblížení. Obecně lze říct, že prodloužení exp. doby na dvojnásobek nenese stopy a při dalším prodloužení pak klesá procento zdařilých snímků. Na ukázce je typická série:

Shrnutí:
Canon EF 100mm f/2.8L Macro IS USM je špičkový stabilizovaný makroobjektiv s vysokou světelností. Hlavní problém asi bude v ceně,protože na trhu je nestabilizovaný starší model s obdobnými parametry, tedy stovka na dva osm, přičemž stabilizovaný model je svou cenou 25 tisíc víc než o 10 tisíc dražší. Tady se těžko radí, protože každý má jiná měřítka jak pro užitnou hodnotu, tak pro váhu svých peněz. Na jedné straně je fakt, že stabilizace přidává de facto jeden EV, tedy "o clonu" je stabilizovaný model světelnější. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že k makrofotografii patří zábleskové zařízení jako v podstatně nezbytný doplněk. Takže shrnuto, s malou výhradou k výkonu při plné světelnosti nemám nic než chválu a ostatek si musí každý v hlavě srovnat sám.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12