V životě fotografově je to nepsaná nutnost. Málo platné, Štědrý večer je jednou za rok a stojí za fotografické zaznamenání. Bude se tedy hodit pár jednoduchých rad, jak se s takovým úkolem vyrovnat.
Výchozí situace je jasně daná. Stromeček je v místnosti a večer je, s odpuštěním, večer. Takovou situaci obvykle řešíme jednoduše, nějakým automatickým režimem fotografování a k němu nevyhnutelně patří blesk. Jako většina věcí v životě má to svoje výhody i nevýhody.

Výhoda automatického režimu:
S ničím si nelámeme hlavu, prostě to zmáčkneme a všechno je prokreslené a ostré a každý je na fotce k poznání.

Nevýhoda automatického režimu:
Ztratí se kouzelná atmosféra Štědrého večera. To nejhezčí na večeru je stromeček se světýlky, případně prskavkami. Nelítostné světlo blesku vše přebije a obvykle ještě posadí červené světlo do očí. Všichni jsou k poznání, ale oko fotografovo slzí.

Co s tím
Čistě technicky, jde o fotografování za nízké světelné hladiny. K tomu slouží zvýšení citlivosti našeho fotoaparátu. Toho dosáhneme v kreativním režimu Program (bývá označen písmenem P, ale může to být i jinak – záleží na výrobci). Každopádně musí jít o režim, ve kterém jsme schopni nastavit vyšší citlivost. Jak vysokou?
To je zásadně důležitá otázka. Výrobci se nechovají vždy seriózně a aby se mohli pochlubit v reklamních materiálech, někdy nabízejí i krajně vysoké hodnoty ISO. Kompakty i běžné zrcadlovky mají horní hranici použitelného ISO někde na 1600. Co je víc, od čerta jest. Je ale třeba vyzkoušet, zdali 1600 ISO je pro naše konkrétní podmínky nutné, nemusíme se do maximální citlivosti nutit. Ještě než sláva a dárkování začne, vyzkoušíme si expozici. Doba osvitu by měla být aspoň 1/30 sekundy. Pokud by se ukázalo, že za daného osvětlení nám automatika nabízí 1/60 nebo dokonce 1/125 sec, můžeme si dovolit snížit ISO tak, aby vycházela ta třicetina.
Vyvážení bílé je další parametr, který bychom měli pořešit. Zde se přimlouvám za AWB, tedy automatické nastavení bílé. Snímky budou mít teplou atmosféru, ale ono to k vánocům patří. Záleží samozřejmě na konkrétních podmínkách, na způsobu osvětlení, na technických parametrech osvětlení v místnosti. Opět se vyplatí si vše ještě před slavností vyzkoušet, ale nejspíš skončíte na tom AWB.

Zhasnout nebo nezhasnout?
Mnohdy se svíčky a prskavky zapalují ve tmě, při zhasnutém osvětlení místnosti. To je opravdu tvrdý fotografický oříšek k rozlousknutí a bez zkušeností bych nedoporučoval se s ním potýkat. Př zhasnutém hlavním světle se radujme s dětmi a užívejme vánoční atmosféru a foťme až potom, při rozsvíceném hlavním světle.

Aranžování dětí
I to je zapeklitý problém. Děti jsou neposedné a melou sebou a hrozí nebezpečí, že sice tu naši 1/30 udržíme v ruce, ale děti se nám rozhýbou. To hovoří pro aranžování. Dobré ale je použít jednoduchý trik, často užívaný fotografy specializovanými na děti: jeden člověk fotí a jiný člověk na sebe váže pozornost, mluví na děti, hraje si s nimi. Dobré je postavit se vedle fotografa nebo za něho, aby se dítě dívalo více méně směrem k objektivu. No a pak už je třeba hlavně vánoční pohoda, ale na tu žádný návod není. Nepochybuji, že si ji dokážete zařídit sami, rozhodně vám to ze srdce přeji!

No a teď se podívejme na nějaké obrázky.


Dopadlo to i s bleskem celkem dobře, ale červené oči tu přece jen jsou!



Tady asi nezbývalo nic jiného než pracovat s bleskem: stromeček nesvítí, je to foceno někde ve škole. Každopádně byl ten blesk použitý citlivě, velkou roli tam hraje přirozené osvětlení a chlapec není přepálený. Tady by se muselo hodně čarovat, aby se vytvořila nějaká vánoční atmosféra.


I tady ten blesk nadělal poměrně málo škod - červené oči se dají snadno odretušovat. Samozřejmě, nejlepší použití blesku je v jeho režimu "slow", tedy v takovém režimu, kdy blesk jen dodá světlo přirozené expozici.


No a tohle je ukázka odvážného využití přirozeného světla svíček a prskavek. Fotka měla smazaný exif, když jsme ji dostal, ale zřejmě tam byla hodně vysoká citlivost. Podepsalo se to na ostrosti, nicméně světelná atmosféra tu je. Takže je to námět na přemýšlení - jít do takto riskantního experimentu a pak poslouchat tetičkovské řeči, že je to moc tmavý a vysvětlovat, že tohle je ta správná fotografická metoda...